Podle očekávání byly otázky finanční a hospodářské krize hlavním tématem davoského fóra.
V řadě panelů se diskutovala témata zabývající se jak příčinami finanční krize a jejich dopady na reálnou ekonomiku, tak i úvahami i záměry souvisejícími s tím, co je potřeba udělat, aby se tato, po druhé světové válce největší finanční krize již neopakovala. V příspěvcích do diskuse byla patrná jak shoda názorů v řadě otázek, tak i odlišnosti v přístupech, jak krizi překonat a jak finanční systém zdokonalit. V rozborech příčin krize bylo akcentováno pochybení americké centrální banky (FED) v tom, že bublinu na hypotečním trhu bylo třeba nechat prasknout. Měnové autority neuspěly v rozlišení bublin vzniklých neodpovědností v úvěrování a těmi, které nebyly spjaty s úvěrováním - jako tomu bylo v roce 2000, kdy praskla bublina vytvořená v technologickém segmentu akciového trhu. Selhal i monitorovací systém, který by zavčas signalizoval přeúvěrovanost a přeinvestovanost na hypotečním trhu.
V diskusi o úloze tržního systému v hospodářském vývoji dominovala teze, že v posledních dvou dekádách tržní systém umožnil značný nárůst bohatství zemí, který by jiný systém nedokázal uskutečnit. V současné krizi však byla důvěra v tržní efektivnost oslabena a je třeba udělat vše pro to, aby byla opět obnovena. Vyskytly se však i názory, že tržní mechanismus dosáhl již svých limitů.
Chvála vládám Diskutující se shodli na tom, že nejsilněji hospodářská krize dopadne na stavebnictví a průmysl, a to zejména na odvětví osobních automobilů a elektroniky. Očekává se, že nejdříve se z krize dostane energetika, jen malé dopady se očekávají na neziskový sektor, který má dostatečně diverzifikovány finanční zdroje.
Reakce vládních autorit na průběh finanční krize byla oceněna v tom, že jako poslední instance zabránila kolapsu finančního sektoru. Byl však kritizován přístup soukromého sektoru ke krizi, který - ač má nemálo volných finančních prostředků - se na tlumení krize zatím nepodílel.
Odhady trvání finanční a hospodářské krize nejsou jednoznačné. Vyskytly se i pesimistické názory na to, že tržní nástroje jsou málo funkční a že obnova jejich plné funkčnosti bude vyžadovat více než tři roky. Vládní sektor by měl zlepšit finanční poradenství vůči obyvatelstvu a dotovat náklady těchto informativních služeb. Očekává se, že finanční sektor zlepší řízení rizik a opustí nadměrnou stimulaci výkonnosti managementu při uzavírání úvěrových obchodů. Důležité bude opustit současný procyklicky působící model uplatňovaný ve finančním sektoru a nahradit jej modelem novým, jehož nastavení by působilo ve prospěch proticyklického směřování ekonomiky. Krize jako příležitost Očekává se, že růst výkonu světové ekonomiky v letošním roce bude stagnovat, avšak s diferencemi v jednotlivých regionech a zemích. Relativně hůře na tom budou vyspělé země, u nichž ekonomický růst v předchozím období nebyl tak vysoký jako u zemí tranzitivních, takže jsou očekávány i poklesy růstu HDP, zatímco země středně vyspělé zřejmě udrží růst v kladných číslech.
Německá kancléřka Merkelová ve svém vystoupení vyjádřila názor, že důvěra v globální trhy musí být podpořena novými investicemi. Výjimečné podmínky si vyžádaly výjimečná opatření. Fiskální balíček je orientován tak, aby podpořil zaměstnanost a dlouhodobé strukturální reformy. Podstatnou složku balíčku tvoří kombinace daňových úlev a úvěrových garancí směřující k posílení ekonomické stability. Cíle jsou orientovány nejen k překonání krize, ale i k tomu, aby německá ekonomika byla silnější než předtím. Z vystoupení kancléřky Merkelové bylo zřejmé, že krize je vnímána jako příležitost pro výraznou podporu ekonomického rozvoje nejen v krátkém horizontu. Tím se Německo do určité míry liší od zemí, které stimulační balíčky odůvodňují spíše jenom potřebou ozdravit finanční sektor a ztlumit dopady hospodářské krize na reálnou ekonomiku.
Britský premiér Gordon Brown varoval před tendencemi uchylovat se k obchodnímu či finančnímu protekcionismu, přičemž podporu jeho teze vyjádřili téměř všichni účastníci konference.
O autorovi| Slavoj Czesaný, pedagog Vysoké školy ekonomické Praha
