„Zdá se tedy nyní nezbytné, aby ve druhé části roku došlo k dalším úsporným opatřením na straně výdajů, což je zřejmě jediná cesta, jak splnit celoroční plán deficitu,“ řekl Marek Hatlapatka, analytik makléřské firmy Cyrrus.
Šetřit se ostatně podle svých dřívějších vyjádření chystá i samotný ministr financí Eduard Janota. Kvůli nižšímu výběru sociálního pojištění a schválení povodňových dluhopisů Janota plánuje osekat výdaje ministerstev.
Janota totiž již dříve uvedl, že vázané výdaje ministerstev ve výši šest miliard korun nebudou letos uvolněny. Dalších osm miliard chce ministr ušetřit snížením výdajů z privatizačního účtu. Těmito kroky chce udržet plánovaný deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu.
„Aby se při takovém vývoji ekonomiky nevymkl státní rozpočet kontrole, budou zřejmě muset přijít ve druhé polovině roku další úsporná opatření na straně výdajů,“ souhlasí s nutností škrtů i Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.
Přestože včerejší rozpočtová statistika podle analytiků ukazuje, že celková ekonomická situace Česka se již stabilizovala, nedá se podle nich ve zbytku roku počítat s výraznějším oživením, a tedy ani se zlepšením výběru daní ve srovnání s původním plánem. Dluh státní kasy, který se od letošního ledna do konce května vyhoupl až na 95,4 miliardy korun, je totiž nejhorším výsledkem v dějinách České republiky.
Pokračování na straně 16
Deficit rozpočtu v květnu...
Dokončení ze strany 1
Velký podíl na rekordním deficitu nese nižší výběr sociálních odvodů. „Dílčí čísla ukazují, že především výběr daní zatím mírně zaostává. Největší rozdíl proti plánům ministerstva je u odvodů na sociální zabezpečení,“ řekl Marek Hatlapatka, analytik makléřské firmy Cyrrus. Situaci komplikují i letošní povodně, jejichž následky budou na stát klást další finanční nároky. Podle Hatlapatky jsou jedinou cestou ke splnění naplánovaného celoročního deficitu úsporná opatření ve druhé části roku.
Na pojistném na sociální zabezpečení se během prvních pěti měsíců podařilo státu vybrat 144,3 miliardy korun, tedy o 6,4 miliardy korun méně než loni ve stejném období. Původně plánovaný rozpočet přitom počítal s navýšením výběru o 5,5 procenta. Za nižším výběrem pojistného stojí zejména ekonomická krize a poměrně vysoká míra nezaměstnanosti. Daňové příjmy státu ke konci května stouply o 11,7 miliardy na 183,3 miliardy korun. Zaznamenaly tak sice meziroční nárůst o 6,8 procenta, ale schválený rozpočet počítal s růstem daňových příjmů o 10,2 procenta. Více než plánoval, vybral stát na spotřebních daních a dani z přidané hodnoty.
Kromě škrtů, které mají zkrotit bobtnající rozpočet, plánuje ministr financí Eduard Janota ve třetím čtvrtletí vydat dluhopisy za 52 miliard korun. „Počítalo se s tím, že nabídka dluhopisů bude muset být, protože emise v prvním pololetí nepokryla ani 30 procent celoroční finanční potřeby,“ řekl Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank.
