Shromáždění se účastní delegáti vyslaní jednotlivými státy unie, přičemž jejich počet závisí na lidnatosti daného státu. Delegáti, zvaní taky volitelé, by měli v hlasování v rámci konventu rozhodnout. Podmiňovací způsob je namístě, protože u demokratů - na rozdíl od republikánů - je třeba brát v potaz ještě takzvané superdelegáty. Jsou to zasloužilí členové strany, většinou zasedají v Kongresu nebo zastávají úřad guvernéra. Tvoří sice jen 20procentní menšinu, ale právě ta může rozhodnout. Na rozdíl od řadových delegátů, kteří mají předem jasno, komu dají svůj hlas (pravidlem je, že hlasují podle toho, jak v daném státě dopadly primárky), mohou superdelegáti v poslední chvíli změnit názor a hlasovat pro někoho jiného.
Může za to debakl ze 70. let Superdelegáti „komplikují“ demokratické primárky od roku 1984. Někteří experti tvrdí, že je strana do systému začlenila, aby se v budoucnu vyvarovala debaklu, který utrpěl ve volbách v roce 1972 George McGovern - prohrál tehdy na celé čáře s republikánem Richardem Nixonem. V Denveru se sejde celkem 4050 delegátů, jejichž hlasy při rozhodování o nominaci tvoří 80procentní většinu. Aby si jeden z kandidátů zajistil nominaci předem, musel by v primárkách získat minimálně 2025 delegátů. Letos je už téměř jasné, že se to nikomu nepovede. Je tudíž velmi pravděpodobné, že o nominaci rozhodnou superdelegáti, kterých by do Denveru mělo přijet 795.
