Pohled na scény jakoby převzaté z druhořadých filmů se nyní otevírá americké veřejnosti poté, co FBI odhalila síť korupce a praní špinavých peněz ve státě New Jersey. Ukazuje se, že na dohled od newyorského Manhattanu se to jen hemží ziskuchtivými lidičkami, kteří po celá léta pojímali funkce v samosprávě i charitě jako příležitost k získání hmotného prospěchu. Díky rozsáhlému zátahu FBI z konce minulého týdne a zveřejněným obviněním se Američanům otevírá pohled na „paralelní“ svět lokální politiky, či „zónu bez etiky“, jak to charakterizoval státní žalobce Ralph Marra.
V tomto světě se v igelitových taškách a papírových krabicích předávají desítky tisíc dolarů určených k „vyprání“, starostové a radní si z nich platí volební kampaně a plní jimi osobní konta. K utajení využívají ty nejprimitivnější triky, střídají SIM karty mobilních telefonů a dohadují se na „kódových“ slovech. V jazyce těchto chytráků se o úředním povolení mluví jako o „příležitosti“, výměnou za úplatek se slibuje „přátelské zacházení“ s dotyčným podnikatelem a člověk, který obchoduje s ledvinami k transplantaci, se označuje jen za pouhého „dohazovače“.
Demokratičtější mafie Hlavní centra New Jersey jsou tradičně známá coby „metropole“ korupce a organizovaného zločinu již celá desetiletí. Právě místní realita inspirovala tvůrce jednoho z nejúspěšnějších mafiánských seriálů, cenami ověnčené Rodiny Sopránů. Zatímco ale seriál líčí praktiky tradičních zločineckých bossů, dnešní realita je, jak napsal místní rodák Bill Saporito pro časopis Time, mnohem „demokratičtější“. „Když jsem byl dítě, měli Irové okres Hudson a Jersey City, Italové Hoboken a Newark, o něco později pak hispánci ovládli Západní New York. O nic se nedělili. Dnes na zatykačích vidíme překrásnou duhu celé mizerie. Italové, Židé a Irové, hispánci, černí, bílí. Demokraté a republikáni. Muži a ženy.“
Právě „demokratičnost“ této společenské mizerie ovšem vyvolává skepsi mnoha Američanů. Velké zločinecké rodiny se podařilo FBI po letech usilovného boje potřít, nyní se ovšem zločinecká mentalita stala běžnou normou chování. Mnozí účastníci diskusních blogů dokonce odmítají principiální stanovisko místního guvernéra Jona Corzineho, který požaduje demisi všech zastupitelů, kteří jsou byť „náznakem“ spojeni s korupcí. Častým argumentem je i to, že rozhodnout naopak musí až soud a na obviněné se do té doby musí vztahovat presumpce neviny. Jediné reálné východisko menší část Američanů vidí v tom, aby se zmenšil rozsah pravomocí místních samospráv i jejich personální obsazení.
Pereme v Izraeli Zastánci obviněných se našli i daleko za oceánem - v Izraeli. Tamní pravicový poslanec Michael Ben-Ari dokonce kvůli vysokému počtu obviněných Židů včetně rabínů obvinil administrativu Baracka Obamy z antisemitismu. A to i přes to, že akce FBI nejvíce poškodila právě Obamovy republikány. Motiv tohoto „advokáta“ je ovšem nasnadě - američtí rabíni využívali podle vyšetřovatelů k praní špinavých peněz charitativní organizace, z nichž byly mimo jiné placeny náboženské školy ortodoxních sefardských Židů v Izraeli. A nyní, i vzhledem k tomu, že vlastní vyšetřování zahajuje i izraelská policie, hrozí, že tyto finanční toky vyschnou. Byla by to těžká rána především pro pravicovou izraelskou stranu Šás, s jejímž ideologem, rabínem Ovadiou Josefem, je osobně spjato hned několik obviněných amerických rabínů. Ti si za „vyprání“ peněz z igelitek brali desetii patnácti procentní provizi, po prohloubení finanční krize a zvýšení poptávky po jeho službách si nejméně jeden z nich začal říkat až o dvacet procent.
Agent provokatér uspěl Všechny machinace se FBI podařilo rozkrýt díky tomu, že výměnou za vstřícné zacházení s nimi již před třemi lety začal spolupracovat jeden z newjerseyských podnikatelů. Agenti ho vybavili skrytým nahrávacím zařízením a vysílali coby agenta provokatéra. Právě tyto nahrávky jsou nyní klíčovým důkazem žalobců. Jsou na nich zachyceny schůzky s místními politiky a rabíny v restauracích, autech zaparkovaných u chodníku i v domácnostech. Nakolik ale budou soudu stačit, je otázka. „Je naprosto nevinný,“ tvrdí o svém zadrženém šéfovi, starostovi Peteru Cammaranovi, jeho mluvčí. A podobně sebejistě vystupují i lidé spojení s dalšími korupčníky.
Vyšetřovatelé se ovšem pokoušejí nic neponechat náhodě. Oproti často benevolentním kaucím soudy v této kauze požadují stovky tisíc až miliony dolarů jako záruku, mnozí obvinění navíc musí nosit elektronické náramky, které monitorují jejich pohyb.
O autorovi| Pavel Máša, novinář
