„Od začátku jsem měla cíl, že bych chtěla tu demonstraci šířit v poklidu. Chtěla jsem šířit, že to nebyla kolektivní vina, a aby byl případ spravedlivě vyšetřen. Akorát se toho chytili ti nesprávní lidé, kteří celou akci převrátili. Bojím se toho, že kdyby se ta demonstrace uskutečnila, tak by pak vznikly fatální následky. Přišli by tam takoví lidé, že bychom to nebyli schopni uhlídat,“ vysvětlila Plachetková.
Při potyčce minulou sobotu u Brněnské přehrady muž z Ukrajiny pobodal třiadvacetiletého romského mladíka Nikolase D., který následně v nemocnici zemřel. Jak přesně konflikt probíhal, je od té doby předmětem spekulací. Ve středu se například na sociálních sítích objevilo video, které mělo roztržku zobrazovat, policisté však uvedli, že se jednalo o jiný incident.
Jisté je, že zadržený Ukrajinec byl obviněn z vraždy a umístěn do vazby. Kromě zabitého poranil nožem ještě jednoho muže, ten však byl podle informací iDNES.cz propuštěn z nemocnice ještě týž den. Policisté žádají o informace vedoucí k objasnění celého případu očité svědky.
Kromě rozhořčených Romů se kauzy chopili také pravicoví extremisté a proruští dezinformátoři, kteří skrze něj šířili nenávist vůči Ukrajincům uprchlým před válkou do Česka.
„Já se přece nemůžu a ani nechci ztotožňovat s šířením nenávisti. Jak už jsem několikrát zmiňovala, já vím, co to je rasismus, já vím, co to je házení do jednoho pytle. Setkávám se s tím neustále a věřím, že to jen tak neskončí, a proto jsem chtěla jít tou správnou cestou, nedělat to stejné, protože vím, jak to chutná,“ vysvětlila nyní Plachetková.
VYJÁDŘENÍ K DEMONSTRACI KTERÁ SE BOHUŽEL NEUSKUTEČNÍ
Demonstrovat původně chtěla proti problémovým Ukrajincům a požadavku na řádné prošetření případu. Zároveň říkala, že nechce šířit nenávist a odsuzovat všechny Ukrajince. K tomu však stejně došlo. V pondělí například početná skupina Romů napadla v centru Brna dva Ukrajince kvůli jejich jazyku.
Romové vnímají Ukrajince jako konkurenci
„Komunita je strašně naštvaná a sklouzává k obviňování všech Ukrajinců. Romové se cítí ohrožení ještě víc než dřív a zásadní roli v tom hraje to, že podezřelý muž je z Ukrajiny. Kdyby to byl Čech, Maďar, Rumun, kdokoliv, tak by to bylo méně vyostřené,“ míní ředitel neziskové organizace IQ Roma servis Petr Mačál.
V tuzemsku našly útočiště stovky tisíc Ukrajinců prchajících před ruskou invazí, což umocnilo dlouhodobé pnutí mezi Romy a Ukrajinci. „Romové s nimi soupeří, jsou pro ně konkurence, protože jim opravdu do jisté míry berou práci,“ poznamenal Mačál.
Organizace IQ Roma servis se snaží emoce mírnit. Vyzývá členy etnika, aby nezapomněli, že jde o čin jednoho člověka a není možné odsoudit celou skupinu obyvatel. Princip kolektivní viny a útoky odsoudili i známé romské osobnosti jako například Jaroslav Miko, Karel Karika nebo Lucie Fuková.
„Velkou část Romů ale tenhle přístup naštval. Chtějí, abychom vystupovali více aktivně. Bohužel neznáme jiný způsob jak emoce zmírnit, jsou strašně silné,“ řekl Mačál.
Práce se strachem
Ten se domnívá, že další vývoj situace bude záležet na vyšetřování, které by mělo být co nejtransparentnější. Pokud vzniknou jakékoliv pochybnosti, lze očekávat eskalaci. Spor vyostřuje také dezinformační scéna, ke které jsou podle Mačála Romové náchylní.
Kritizuje také to, že se situaci snaží zneužít extremistické skupiny, které dlouhodobě pracují se strachem. „Je jim jedno, jestli dnes využijí Romy a za týden jinou skupinu. Chytnou se kohokoliv, kdo se zrovna bojí,“ dodal.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček uvedl, že s obavami sleduje vlnu nenávisti, kterou událost u Brněnské přehrady vyvolala. „Cítím upřímnou soustrast s rodinou zabitého mladého muže a očekávám spravedlivý trest pro útočníka,“ sdělil ombudsman.
Podotkl také, že násilný konec lidského života je vždy neskutečná osobní i rodinná tragédie. „To by měli mít na paměti všichni, kteří napadení hodnotí pouze optikou národnosti útočníka a etnicity obětí. Takové zkratky se v poslední době bohužel stále častěji stávají obecnou součástí uvažování v naší společnosti. Rád bych proto požádal, aby lidé podobnými neuváženými výroky nebo aktivistickými unáhlenými činy nepřispívali ke zvyšování obecného napětí ve společnosti,“ poznamenal Křeček.
