Na malém návrší je už zdálky vidět mohutný kamenný pomník a vysoké stožáry. Pár stovek metrů od něj je parkoviště, několik stánků a nevelké moderní muzeum, ukryté většinou pod zemí. Právě z něj vycházejí dělníci, kteří dokončují novou expozici.
Nebýt několika desítek školních dítek, která si sem pod vedením kněze odskočila z nějakého prázdninového tábora, byl by tu božský klid. „Támhle stála vítězná polská vojska Vladislava II. Jagella a tam vojska velmistra řádu, kdo mi řekne, jak se jmenoval...?“ zkouší kněz polské školáky, kteří ale nejeví žádné zvláštní nadšení. „No Ulrich von Jungingen přece...“ snaží se duchovní v parném letním dni.
Dole pod kopcem si rodiče fotí své syny oblečené do rytířských plášťů. Sedí na koni. Ale ten vypadá trochu zvláštně, na těle má červený postroj rytířů polského krále, ale na látce přes hlavu jsou černobílé insignie Řádu německých rytířů. „To je tak. Když si ho vyfotíte z boku, tak je to polský kůň, když zepředu, tak německých rytířů. Vydělává dvakrát,“ vysvětluje postarší Polák, který vybírá za fotografování.
Jsme u Grunwaldu, na nejznámějším bitevním poli Polska, místě, kde se před šesti staletími odehrála největší rytířská bitva středověké Evropy, která vstoupila do polských, litevských, německých i českých dějin. Padesát tisíc rytířů, třicet tisíc na straně polského krále, dvacet tisíc německých rytířů.
Od 15. července tu bude všechno vypadat jinak. Grunwald a vesnice v okolí zaplaví návštěvníci, kterých se letos čeká rekordní počet – sto padesát až dvě stě tisíc. A oslavit šestisté výročí bitvy přijedou i prezidenti okolních východoevropských zemí. Pro dějiny jejich národů je bitva u Grunwaldu zcela zásadní událostí – dnem, kdy poprvé porazili Němce.
Křižáci a nacisté
Ředitel grunwaldského muzea Szymon Drej, jenž sídlí v malém cihlovém domku ve vesnici Stębark, tak bitvu rozhodně nevidí. „Před šesti staletími bylo těžké mluvit o nějakých národech v dnešním slova smyslu,“ říká a dodává, že možná větší význam než před šesti staletími měla bitva pro Poláky v jejich pozdější historii.
„Patnáctý červenec, den bitvy, byl polským králem vyhlášen prvním státním svátkem v evropských dějinách,“ tvrdí. Až mnohem později byl jeho význam potlačen jiným velkým vítězstvím – porážkou Turků pod Vídní v roce 1683, kde, jak všichni Poláci vědí, zachránil polský král Jan II. Sobieski křesťanskou Evropu před Osmany.
Jenže o sto let později si Rakušané a Němci, které Sobieski zachránil, spolu s Rusy rozdělili Polsko a vymazali kdysi největší evropský stát z mapy. Grunwald se tak přirozeně vrátil do čela polských historických vítězství. Zásluhu na tom měl i Henryk Sienkiewicz, který ve slavném románu Křižáci vylíčil bitvu u Grunwaldu jako akt záchrany Poláků, Litevců a celé přilehlé části Evropy před německým nebezpečím. Tento směr výkladu vyvrcholil po druhé světové válce. Před padesáti lety využili polští komunisté výročí bitvy k okázalým projevům antiněmectví. Křižáky hodili do jednoho pytle s nacisty. „To byla asi nejvíc šokující interpretace, když byl Řád německých rytířů ztotožněn s jednotkami SS a tady v muzeu byly vedle pláště velmistra řádu vystaveny ukořistěné standardy divizí SS,“ vypravuje Szymon Drej.
V posledních dvaceti letech se pohled na bitvu u Grunwaldu výrazně změnil, ale mnoho nesmyslů, především z polských obrozeneckých dob, přetrvává. „Jak Sienkiewiczovi Křižáci, tak nejslavnější obraz bitvy od Jana Matejka z 19. století, který byl po otci polovičním Čechem, nemají nic společného s historickou realitou,“ říká Drej a na reprodukci Matejkova obrazu ukazuje největší omyly. „Například ten plášť velmistra – vypadá hezky, ale samozřejmě že nic takového na sobě neměl. V bitvě také nevystupovala žádná pěchota – bojovali tu jen rytíři na koních.“
Na Matejkově obrazu je zásadní i odkaz na českou historii – jednou z hlavních postav je Jan Žižka v rytířské zbroji, zabíjející právě jednoho z německých rytířů. „Nemáme nikde potvrzeno, že tu Žižka byl,“ říká Drej. „A Češi v bitvě bojovali na obou stranách,“ dodává.
Na přímý dotaz, co by se mělo na bitvě u Grunwaldu slavit, historik říká: „Bylo to velké vítězství polského krále, zásadní moment v historii, který sice neukončil existenci Řádu německých rytířů, ale bitvou skončila jeho expanze. Polsko se díky bitvě stalo evropskou velmocí.“
Německý vřed
Také na nedalekém Malborku, kdysi sídelním hradě Řádu německých rytířů, kteří v době největšího rozmachu ovládali baltské pobřeží takřka od hranic dnešního Německa po Finsko, se koná každý rok připomínka bitvy. Ale ze zcela opačného pohledu.
Když polsko-litevská vojska v roce 1410 zvítězila, pokusila se dobýt také Malbork, jeden z největších hradů tehdejší Evropy. Nepodařilo se a „obrana Malborku“ se dodnes v tomto – do konce druhé světové války německém a dnes již polském – městě slaví.
Také o Řádu německých rytířů se tu mluví většinou v dobrém. A to nejen před německými turisty, kterých je tu požehnaně, ale i v polštině. Ostatně byli to Poláci, kteří Malbork, který se po ostřelování Rudou armádou v roce 1944 ocitl v troskách, znovu obnovili.
„Máme dnes s řádem skvělé vztahy,“ říká Jerzy Kapejewski, předseda sdružení zdejších průvodců. „Pomáhají nám s obnovou hradu a současný velmistr řádu sem často přijíždí,“ říká.
Kapejewski, stejně jako Brej a takřka všichni současní polští historici, přiznává řádu, že vedle pokřesťanštění pohanských oblastí Pruska a Pobaltí přinesl do „divoké země evropskou civilizaci“. Tento civilizační respekt nejen vůči Řádu německých rytířů, ale Němcům obecně je v Polácích zakořeněný výrazně více než třeba v Češích. Důkladnost, s níž Poláci obnovili po válce v troskách ležící „německá města“ jako Gdaňsk či Wroclaw, je v přímém protikladu k tomu, jak se Češi zachovali k sudetoněmeckému pohraničí.
Respekt ale ještě neznamená náklonnost. Rozsah zločinů, kterých se Němci v Polsku za druhé světové války dopustili, je tak obrovský, že nenajdete rodinu, kterou by nacistická okupace nepostihla. Komunistický režim na nacistických zločinech stavěl celých čtyřicet let svoji legitimitu a zdůvodňoval jimi nutnost spojenectví s Moskvou. Grunwald, Řád německých rytířů, nacisté, zničená Varšava, Osvětim, to všechno byly opěrné pilíře této vynucené lásky k Sovětskému svazu.
Nynější polské spojenectví s Německem má proto hodně těžkou cestu. Stačí málo a Němec se v okamžení změní v nacistu. Jak málo? Třeba aby si dva němečtí turisté stoupli vMalborku k pokladně ze špatné strany. Dav Poláků se okamžitě vzbouří a spílá jim do nácků. Stačilo také, aby před pěti lety kdosi objevil, že děda současného premiéra Donalda Tuska sloužil jako Kašub (podle nacistů německé etnikum) ve wehrmachtu, a do té doby jasně vedoucí Tusk prohrál prezidentské volby.
Na druhou stranu, Tusk je dnes v čele vlády a Poláci na mistrovství světa fandili ve velké většině Němcům – to proto, že za ně hráli tři fotbalisté s polskými kořeny. Že by nějaký Čech fandil Německu proto, že je kapitán německé reprezentace původem z českých Sudet, to se jeví dost neuvěřitelně.
Moc jasné to nemají Poláci po šesti staletích ani s Řádem německých rytířů. „Já jsem z regionu na severovýchodě Polska. Řád byl skvělým organizátorem zdejšího života – všechna města, která tam jsou, založili němečtí rytíři, žádné jiné pak už nevzniklo,“ říká šéf muzea Drej. S podobným obdivem mluví o rytířích Jerzy Kapejewski. Ale když se ho zeptáte, co řád, který pozval k Baltu pro boj proti pohanům na začátku 13. století polský král, znamenal pro samotné Poláky, zamyslí se: „Měli jsme o tom nedávno seminář. Němečtí rytíři byl vřed, který jsme si my sami Poláci zasadili do vlastního těla.“
***
ŽIŽKA V ŘADácH NěMců
odpovídá RoBERT RÁC, sekretář velmistra Řádu německých rytířů pro Čechy, Moravu a Slezsko.
* Jak se dnes Řád německých rytířů dívá na bitvu u Grunwaldu?
V rámci středověku to byla jedna z největších bitev, ale nebyla to nějaká zásadní dějinná událost. Řád v této bitvě neztratil svoji suverenitu, po bitvě se naopak konsolidoval. po stránce hospodářské ale samozřejmě utrpěl, protože přišel o významné území, které předtím sto let budoval.
* Jaký byl podíl Čechů na bitvě?
Čeští šlechtici v bitvě u Grunwaldu stáli na straně řádu. Stejně jako Jan Žižka, který byl v té době nájemným žoldnéřem Řádu německých rytířů.
* Takže podle vás bojoval Žižka na vaší straně a nikoli na straně polského krále, jak je zobrazeno na obrazu Jana Matejka?
V našich i polských archivech o tom existují písemné dokumenty.
* Myslíte si, že dnes už Poláci vnímají působení řádu na březích Baltu jako civilizační přínos?
Určitě. Jedním z důsledků působení řádu je, že polsko je dnes nejvíce katolickou zemí v Evropě.
O autorovi| Luboš Palata redaktor Ln lubos.palata@lidovky.cz
