Úterý 7. května 2024, svátek má Stanislav
130 let

Lidovky.cz

Deníky na pokračování

Česko

PRAHA „Zřejmě natáčím vlastní život jen kvůli tomu, aby za nějaké natáčení vůbec stál,“ přizná se Ross McElwee ke konci svého asi nejslavnějšího film Shermanův pochod. Nelze říct, za co stojí jeho život. Ale jeho způsob natáčení inspiroval celou větev dokumentaristů, sahající od extrovertního Michaela Moorea (Fahrenheit 9/11) po introspektivně zaměřeného Nathaniela Kahna (Můj architekt Louis Kahn).

Čtveřice McElweeho filmů, které v Česku premiérově představí festival Jeden svět, má totožnou strukturu. Režisér se v klíčových okamžicích svého života vrací do rodné Severní Karolíny - a natočí poněkud jiný film, než plánoval.

Co před něj život postavil Když se mu zasteskne po Jihu, vrací se tam s kamerou. V dokumentu Prozářené listy (2003) se rozhodne prověřit, jestli starý snímek s Garym Cooperem Bright Leaf vypráví skutečně o jeho předkovi. Výsledkem je nostalgické ohlédnutí za plantážnickou érou a pocit viny za to, že se jeho rodina angažovala v tabákovém průmyslu.

Ve Zprávách v šest (1996) ho narození syna a zaujetí televizními zprávami vyžene na výlet, z něhož přiveze zamyšlení nad osudovostí a klamným pocitem, že držíme životy ve vlastních rukou. Nevymezený čas (1994) se odráží od tří úmrtí v McElweeho rodině, která režiséra nutí zamýšlet se nad časem, který je nám dán.

A jestli za sebou generál Sherman v americké občanské válce zanechal jen spálenou zemi, režisér při rekonstrukci jeho tažení pohořel při všech pokusech o milostné sblížení (Shermanův pochod, 1986).

Nejde o to, co McElwee plánoval: hlavní je, co před něj postavil vlastní život. A ten se plánování dokáže důrazně vzepřít. McElwee tak používá film jako deník. Nesundává kameru z ramene ani na rande, zaznamenává vlastní ženu při gynekologickém vyšetření a když se mu nepovede něco natočit, aspoň nasnímá sám sebe s vysvětlením, proč se nezadařilo.

Na rozdíl od Moorea nenabízí jednoduché odpovědi na složité otázky. Proti Kahnovi se nedrží jasně daného cíle cesty. S oběma má společné to, že ve svých filmech neustále „přemýšlí nahlas“. Nechává se však unášet momentální situací a osobními prožitky, z nichž skládá obecné výpovědi o vnějším světě.

Ne nadarmo jeho dílo prostupuje postava učitelky Charleen. Napříč filmy se stane režisérovou dohazovačkou, v požáru přijde o dům i exmanžela, postihne ji hurikán Hugo... McElweeho filmy jsou jedním dlouhým domácím videem: před kamerou nadšeného filmaře defilují členové jeho rodiny a přátelé, jimiž se nechává inspirovat. McElwee nejspíš skutečně zachytil život takový, jaký opravdu je: dlouhý, nepředvídatelný a plný ironie.

O autorovi| VOJTĚCH RYNDA, Autor je redaktorem Lidových novin

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!