WASHINGTON/PRAHA Američané bojují v Afghánistánu jen kvůli sobě. Kábulská vláda může za bujení korupce a růst moci Talibanu. Zahraniční finanční pomoc je neprůhledná a Afghánci tím trpí. Podobná obvinění v těchto dnech létají mezi Kábulem a Washingtonem, tedy oficiálními spojenci v boji proti terorismu. A to navíc v době, kdy dozrává čas na rozhodnutí o vyslání dalších tisíců amerických vojáků na horkou afghánskou půdu.
Katalyzátorem hádek se stalo nedávné sporné vítězství afghánského prezidenta Hamída Karzáího ve volbách. Karzáí se u moci udržel jen za cenu volebních machinací, což potvrdili i mezinárodní pozorovatelé. USA sice oficiálně jeho vítězství potvrdily, nelibost s chováním jeho vlády ale v americké administrativě očividně roste.
Veřejné tajemství z Kábulu Zatím posledním důkazem jsou vzkazy, které do Washingtonu zaslal americký velvyslanec – a ještě předloni velitel sil USA v Afghánistánu – Karl Eikenberry. Byť mělo jít o tajné depeše, včera jejich obsah zveřejnil deník The Washington Post. Eikenberry prý dává najevo „velké obavy“ o smysluplnost posílání dalších amerických vojáků. Důvody jeho pochybností jsou dva – bující korupce a nekompetentnost kábulské vlády, která prý přispívá k posilování fundamentalistů z Talibanu.
Bílý dům odmítl věrohodnost zveřejněných vzkazů potvrdit, i z oficiálních míst ale zaznívají podobná slova. „Myslím, že téma korupce je v centru otázky, zda obyvatelé Afghánistánu mají pocit, že vláda je na jejich straně a pracuje v jejich prospěch,“ prohlásila ministryně zahraničí Hillary Clintonová během návštěvy v Manile.
Penzionovaný generál Eikenberry, který se stal velvyslancem v Kábulu letos v dubnu, dále varuje před tím, že afghánská vláda se po případném vyslání amerických posil stane ještě závislejší na pomoci od USA. A to v době, kdy je snahou naopak připravovat Afghánce na to, aby se o bezpečnost ve své zemi dokázali postarat sami.
Podle deníku The Washington Post mají velvyslancovy vzkazy velký význam. Eikenberry se prý ve své nové funkci doposud vojenským otázkám vyhýbal, silná slova použitá v depeších proto vyvolala ve Washingtonu překvapení.
Administrativa prezidenta Baracka Obamy se přitom právě v těchto dnech snaží dopilovat plány na případné poslání posil. Zatím naposledy se touto otázkou zabývala ve středu, kdy její členové probírali čtveřici možností – od minimálního plánu na vyslání dalších 10 000 vojáků až po 40tisícové posily.
Nelibost ve Washingtonu nevyvolávají jenom činy kábulské vlády, ale i Karzáího slova. Tak tomu bylo i po nedávném rozhovoru afghánského prezidenta pro americkou televizi PBS, kde prohlásil: „Prvotním důvodem přítomnosti Západu není pomoc Afghánistánu.“ Připomněl, že západní jednotky dorazily do Afghánistánu až po útocích z 11. září, byť země měla „sakra velké problémy i předtím“.
A podobně bez povšimnutí nenechali v Kábulu pro změnu zprávu o varovných depeších amerického velvyslance. Karzáího mluvčí na obvinění ze zpronevěřování peněz reagoval protiobviněním. „Chceme, aby mezinárodní společenství vymýtilo korupci, která se v zakázkách objevuje,“ řekl agentuře AFP.
