‚Děsivé čtení.‘ Stát je pod tlakem ekonomických skupin, napsal šéf NKÚ prezidentovi

Živelnému jednání o podpoře druhému kabinetu Andreje Babiše 11. července předcházelo vystoupení prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu v projevu přiblížila svůj pohled na programové prohlášení vlády. Část svých argumentů opřela o dopis šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, který Zemanovi na jeho žádost v listu shrnul hlavní zjištění z výroční zprávy NKÚ pro rok 2017 a doprovodil je svým komentářem.

„Nu a samozřejmě, že kromě tohoto zdroje úspor jsou i úspory, které jsem si vyžádal od pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Míly Kaly. Vřele vám doporučuji, abyste si je přečetli. Je to děsivé čtení,“ glosoval Zeman ve sněmovně pasáž dopisu věnující se nehospodárnému nákupu IT systému na ministerstvu práce a sociálních věcí. Z dopisu však vyplývá, že podle zjištění NKÚ je v mizerné kondici celá veřejná správa.

Zeman vyhlásil válku solárním baronům. ‚Odstavme je od zdrojů, o které se nezasloužili,‘ řekl

Šéf NKÚ Kala (člen ČSSD) rekapituluje stav dvanácti oblastí v působnosti státu, jsou mezi nimi administrativa, výstavba dopravních staveb či zdravotnictví. Vyjadřuje si i k sociálnímu systému, regionálnímu rozvoji či armádě. Žádnou ze sfér neshledal nejvyšší kontrolor v zemi ve formě odpovídající modernímu, efektivnímu a funkčnímu státu Evropské unie model 21. století.

„Bez zásadní reformy aplikace práva tak, aby se občan dočkal účinného, moderního a uživatelsky dostupného státu, bez modernizace soudnictví, bez zrychlení rozhodování a předvídatelnosti rozhodování úřadů nelze změny dosáhnout,“ píše Kala hlavě státu v dopise, jehož kopii mají Lidovky.cz k dispozici. V roce 2017 dosluhovala koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Tlak ekonomických skupin na stát potvrzuje i BIS

Slabou výkonnost státní sféry demonstruje Kala například na její neschopnosti budovat liniové stavby. Podle Kaly selhává stát i v realizaci energetických projektů, výstavbě nových bytů či ve včasném výběru nového provozovatele mýtného systému. V této souvislosti zmiňuje jako jednu z hlavních příčin motiv, jenž se v dopise objevuje na více místech.

„Společným jmenovatelem je fakt, že stát neumí čelit silným zájmovým skupinám. Řízení státu je pod silným tlakem ekonomických skupin, které mají jasně formulované zájmy, zaměstnávají nejlepší právníky a další odborníky, aby tyto zájmy prosadili,“ napsal Kala Zemanovi. Konkrétní příklady dokládá výčtem, jak stát kupuje za dramaticky rozdílné ceny stejné druhy léků, zdravotnické techniky či předražené IT systémy.

Intervenci ekonomických žraloků do řízení státu potvrzuje i Bezpečnostní informační služba. „V tomto je BIS s prezidentem NKÚ zajedno, obdobné informace se opakovaně objevují v našich výročních zprávách,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí služby Ladislav Šticha. Podle něj orgány exekutivní moci mají tyto poznatky k dispozici. „Naše zkušenost je taková, že současný premiér podle všeho naše informace bere vážně,“ podotkl Šticha.

První muž NKÚ se pozastavil rovněž u hospodářské politiky státu. Všímá si, že období ekonomického růstu nevyužíval stát ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Upozorňuje i na rozdíly mezi naplánovanými rozpočty a jejich skutečným plněním. Podle něj svědčí o neodpovědném a ryze formálním sestavování položek státní pokladny.

„V roce 2017 bylo vyčerpáno pouze 48 procent konečného rozpočtu kapitálových výdajů. Jedná se o nejnižší investice státu za posledních 12 let. Investiční podpora státu byla v roce 2017 dokonce nižší než v letech ekonomické recese,“ poznamenal. Rozpočet pro loňský rok připravil a z výrazně části dohlížel na jeho dodržování tehdejší ministr financí a dnešní předseda vlády Andrej Babiš. Poznatky šéfa NKÚ se snaží rozporovat.

‚Byrokratický systém lpí na otravnostech‘

„Vyjádření NKÚ není korektní, protože pracuje s čísly účelově. Používá termín konečný rozpočet, kam zahrnuje i všechny nespotřebované výdaje. Takové číslo nemá žádnou reálnou vypovídací hodnotu a bylo podle mě použito schválně, aby mohl NKÚ prezentovat negativní argumentaci. Jako ministr financí jsem zodpovídal za státní rozpočet, kde se ve všech letech mého působení výdaje zvyšovaly,“ reagoval pro Lidovky.cz Babiš.

Dopis prezidentovi zakončil šéf NKÚ shrnutím, že tuzemský byrokratický systém lpí na otravných maličkostech a nedovoluje uskutečnění zásadních strategických rozhodnutí. „Tradiční byrokratické instituce pracují relativně uspokojivě za předpokladu, že je prostředí stabilní, úkol je relativně snadný, každý občan vyžaduje tutéž službu a kvalita služby není tím nejdůležitějším kritériem. Reálná situace však těmto předpokladům nevyhovuje,“ napsal.

Ministerstvo vnitra jakožto ústřední orgán státní správy je navzdory Kalově kritice přesvědčené, že služby úřadů jdou postupně nahoru. „Ministerstvo vnitra usiluje o průběžné zlepšování a zefektivňování. Otázky zkvalitňování a modernizace veřejných služeb patří mezi aktuálně řešené agendy například v oblastech veřejné správy a eGovernmentu,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Prezident Miloš Zeman i na základě Kalova dopisu ve Sněmovně poznamenal, že druhý kabinet Andreje Babiše čekají v příštích letech velké úkoly. „Velmi rád bych viděl, aby jako doplněk programového prohlášení existoval ucelený materiál, který by rozhořčil některé lobbistické skupiny nutící nás předražovat jinak potřebné činnosti a někdy nepotřebné činnosti,“ prohlásil před poslanci Zeman.