REYKJAVÍK/PRAHA Říkají jim „Kreppa babies“ a jsou prý důsledkem finanční krize. Řeč je o islandských novorozencích. Kreppa je ve zdejším jazyce označení krize a opravdu se zdá, že obyvatelé ostrovní země hledali v nelehké situaci útěchu u svých partnerů. Ať už je to jakkoliv, Island je další zemí, kde se v době ekonomické krize rodí více dětí než dříve.
Je to něco málo přes devět měsíců, co islandský bankovní sektor naprosto zkolaboval. A právě v tuto chvíli zde přibývá počet porodů. Celkový nárůst novorozenců je nyní vyšší o více než 3,5 procenta. A to je nejvíc za posledních padesát let, informoval ekonomický list The Financial Times.
Místní komentátoři se shodují na tom, že finanční krize s nárůstem porodů za několik posledních týdnů bezesporu souvisí. Podle jedněch je hlavním důvodem vysoká nezaměstnanost, která se od počátku zhroucení ekonomiky až ztrojnásobila. V současné době se pohybuje kolem devíti procent. Lidé tak prý mají najednou spoustu volného času, který mohou využít například k plození dětí.
Jiní tvrdí, že Islanďané v partnerství a „rozšíření“ rodiny hledali oporu. „Myslím si, že mnoho, mnoho z nás hledalo útěchu v lásce a sexu,“ napsala Alda Sigmundsdóttirová na svém populárním blogu The Iceland Weather Report, kde také vzpomíná na to, jak říjen loňského roku u místních obyvatel odstartoval vlnu silných emocí.
Za první polovinu letošního roku se narodilo 2389 dětí. V tom samém období minulého roku jich bylo 2313. Očekává se ale, že v druhé půlce roku budou statistiky s ohledem na danou situaci za poslední týdny zase o něco vyšší, než tomu bylo loni.
Babyboom je v očích mnohých znamením optimistické budoucnosti. Ekonomové ale varují, že by to mohlo mít dopad na emigraci obyvatel. Kvůli dluhům prý mnoho z nich může hledat štěstí v jiné zemi.
Demografičtí experti se ale k celé situaci ohledně „dětí krize“ staví poněkud zdrženlivě. Ostrovní země má totiž jednu z nejvyšších porodností v Evropě vůbec. Na jeden tisíc obyvatel zde připadá 14,3 novorozence, přičemž průměr v Evropské unii je 9,9. Vzhledem k celkově malé populaci, která čítá pouhých 320 tisíc obyvatel, je prý tak poněkud těžké vyvozovat objektivní závěry. „Opravdu hodně se zdráhám uvěřit tomu, že existují vůbec nějaké děti krize“, uvedla Ólöf Garoarsdóttirová, demografická historička z Islandské univerzity v rozhovoru pro The Financial Times.
Zatímco nových přírůstků přibývá, ostatní „prvky“ rodinného života jsou na ústupu. To se týká především sňatků. Některé kostely informují o úbytku obřadů až o padesát procent. „Lidé se s ohledem na ekonomickou situaci rozhodli ještě rok počkat“, domnívá se představený zdejší církve Rev Vigfús Thór Árnason. Čekání se svatbou není jediným opatřením v nelehké době. Lidé změnili třeba své stravovací návyky. Vrátili se tak i k tradičnímu velrybímu masu, kterého se jen za letošní léto prodalo více než za celý minulý rok.
***
Myslím si, že mnoho z nás hledalo útěchu v lásce a sexu
