PRAHA Pro české kojence se chystá další očkování. Farmaceutické firmě se podařilo přesvědčit hlavního hygienika Michaela Víta, aby zavedl povinné očkování všech dětí proti pneumokokovým nákazám. Novinka přitom přijde stát na čtyři sta milionů korun ročně. To odpovídá nákladům na všechna v současnosti povinná dětská očkování dohromady. Odborníci přitom přínos plošné vakcinace zpochybňují.
„Bude snaha toto očkování zavést jako plošné do očkovacího kalendáře dětí,“ potvrzuje hlavní hygienik Vít. Letos se začal Prevenar americké firmy Wyeth proplácet ze státní kasy zhruba třinácti tisícům dětí z rizikových skupin. Vít chce, aby nejpozději do tří let byly injekce Prevenaru povinné pro všechny děti.
Rychleji to podle Víta nejde. Odborníci musejí nejprve určit, v kolika měsících se dítě bude očkovat, a ve státním rozpočtu se musí najít oněch čtyři sta milionů korun.
Konečné slovo má sice ministr zdravotnictví, názor hlavního hygienika je pro něj ale rozhodující. „Pokud on řekne, že chce plošné očkování, je to na dobré cestě,“ říká mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Otázkou je, zda se plošné očkování vyplatí. Pneumokoky má skoro polovina lidí běžně v nosohltanu, aniž by způsobily nemoc. Při oslabení hostitele se ale infekce může vyvinout. Mezi závažná onemocnění patří zápal plic, zánět mozkových blan a pneumokoková otrava krve. Většině vážných problémů se ale dá zabránit včasným nasazením antibiotik.
„Ročně u nás zemřou v důsledku pneumokokových infekcí nejvýš tři lidé, závažné komplikace má asi pět,“ říká Lukáš Dostal, odborník na očkování. „Neexistuje žádná studie, která by dokládala, že se očkování za tolik peněz vyplatí,“ upozorňuje Dostal a vysvětluje, že pneumokoků je víc než 90 typů. Vakcína přitom funguje jenom proti sedmi z nich.
Navíc je známo, že když se nedaří jednomu typu, nahradí ho jiný. Celkový počet onemocnění se podle něj moc nemění.
Přesvědčivé není ani srovnání přínosu očkování a jeho rizik. Závažnou nemoc vyvolá pneumokok ročně asi u jednoho z dvou tisíc lidí. Výrobce v příbalovém letáku Prevenaru uvádí, že jeden z tisíce až deseti tisíc může mít po očkování nežádoucí neurologické reakce.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Zahušťování už tak přeplněného dětského očkovacího kalendáře je v Česku o to vážnější, že je ze zákona povinný. Rodiče se mu pod hrozbou sankcí musí podrobit. Argument zní: Aby se nám nemoc podařilo vymýtit, nesmí proočkovanost klesnout pod určité procento. To ale v případě pneumokoků neplatí. „Jsou v lidské populaci všudypřítomné, i u zcela zdravých jedinců,“ říká Lukáš Dostal. „Přítomné v lidské populaci zůstanou i po plošném očkování.“ Jak chce tedy stát nutit podrobit se ty rodiče, kteří o očkování stát nebudou?
Jejich názor má opodstatnění. Je totiž možné, že očkování narušuje imunitní systém. Studie, která by to potvrdila, ale neexistuje. Jak říká imunolog Jan Krejsa: „Profit očkování je jasný, pochybnost neověřitelná.“ Hygienik Vít nechce o dobrovolném očkování slyšet: „V některých západních státech je možné jen díky tamní disciplíně.“
***
Pneumokoky plošné očkování nevymýtí, argumentují odborníci
