Dvojčata Anastasia a Viktoria ještě neopustila porodnici a už dluží přes milion korun.
Zdravotní pojišťovna je totiž odmítla pojistit. Totéž potkává řadu dětí cizinců.
PRAHA Kateřina Solovjova přijela do Česka před čtyřmi lety. Tehdy už tu žili její rodiče a sestra. Začala pracovat jako kuchařka a dálkově studovat na vysoké škole. Brzy za ní z Ukrajiny dorazil také její manžel Anatolij Miron.
Letos v srpnu se mladým manželům narodila dvojčata Anastasia a Viktoria. To ještě netušili, kolik budou muset za péči lékařů o své děti zaplatit.
„Myslela jsem, že když jsem tu zaměstnaná, platím daně, sociální i zdravotní pojištění, bude postaráno i o děti, které tu porodím,“ říká Kateřina Solovjova. Její úvaha byla správná potud, že v řadě evropských zemí je taková praxe. Podle našich zákonů se ale do veřejného zdravotního pojištění mohou zapojit jen ti cizinci ze třetích zemí (mimo EU), kteří jsou u nás zaměstnaní nebo tu žijí déle než pět let. Jejich děti, další rodinní příslušníci a živnostníci jsou odkázáni na komerční pojištění.
Než šla rodit, měla si pročíst právní normy Až týden po porodu se Kateřina Solovjova poprvé dozvěděla, že za péči o dvojčata bude muset nemocnici platit. „Přišla za mnou paní z cizineckého oddělení nemocnice s tím, že moje pojištění se na děti vůbec nevztahuje. Poradila nám, ať si je pojistíme u komerční pojišťovny,“ vzpomíná matka.
Otec dvojčat vyrazil do Pojišťovny VZP, a. s., dceřiné společnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Za vstupní prohlídku dětí rodina zaplatila pět tisíc korun. Zbytečně. „Řekli nám tam, že takovéhle děti vůbec nepojišťují,“ vypráví Anatolij Miron. Lékařka pojišťovny do formuláře napsala: „Příliš vysoké riziko s předpokladem velmi nákladného léčení.“
Holčičky se totiž narodily předčasně, na konci sedmého měsíce těhotenství. Potřebovaly intenzivní péči a nikdo z lékařů si navíc netroufl odhadnout, zda si do života neodnesou nějaké trvalé následky.
Po neúspěchu na pojišťovně se rodiče smířili s tím, že péči zaplatí. Teprve po třech týdnech se ale dozvěděli, že jeden den v nemocnici stojí 55 tisíc korun. „Nejdřív nám říkali jenom to, že něco budeme muset zaplatit. Jak moc to stojí, jsme se ale dozvěděli až ve chvíli, kdy už jsme měli víc než milionový dluh,“ říká Kateřina Solovjova. Po několika bezesných nocích se rodiče vydali do Organizace pro pomoc uprchlíkům. Právník Pavel Čižinský jim poradil, ať pro dcery požádají o azyl. Dnem podání žádosti se dvojčata dostala do systému veřejného zdravotního pojištění a péči o ně začala platit VZP.
Ukrajinští rodiče mají zdravotníkům za zlé, že je na české poměry neupozornili včas.
„Kdyby mi někdo řekl, jak to tu chodí, odjela bych před porodem domů,“ říká Kateřina Solovjova. „Když jsme se dozvěděli, jak se věci mají, nedalo se s tím už nic dělat.“ Mluvčí pražské motolské nemocnice, kde dvojčátka leží, Eva Jurinová se však ohrazuje: „Myslíte, že je povinností nemocnice to těm lidem říkat? Než jdu rodit, musím si zjistit, co ten stát po mně bude chtít. Je to problém té paní, měla si pročíst právní normy státu, kde žije.“
Postoj ministerstva zdravotnictví je obdobný. „Pojištěnka se měla předem informovat, jaká má ona a její děti práva a povinnosti,“ říká Ivana Jenšovská z ministerstva a dodává: „To, že poradna pana Čižinského vyzývá nepojištěné cizince k tomu, aby zneužili institutu žádosti o udělení mezinárodní ochrany, je velmi zarážející. Bude-li tento institut zneužíván, hrozí, že se ochrana nedostane skutečně pronásledovaným osobám.“ Je nám z toho blbě, ale musíme ty peníze vyžadovat Mladí rodiče si nedokážou představit, jak by milion na dluh nemocnici sehnali. Žádnou úlevu ale čekat nemohou.
„Bude to znít krutě, ale není na tom co řešit. Musíme se chovat podle zákona a ten ukládá, abychom od nich ty peníze vyžadovali. Budeme je muset vymáhat soudně,“ říká mluvčí Motola Eva Jurinová. „Je nám z toho blbě, když něco takového děláme. Ale nemůžeme si dovolit obejít zákon.“
Mluvčí Jurinové by byl daleko milejší jiný přístup. „V Německu a ve vyspělých státech vůbec jsou pyšní na děti cizinců. Jejich radostnu povinností je postarat se o ně,“ říká. Právě „nepojistitelné“ děti, které se narodily předčasně nebo s nějakým handicapem, tvoří největší část cizineckých dlužníků nemocnice. Ročně přitom zůstanou cizinci motolské nemocnici dlužni pět až šest milionů korun.
Organizace pro pomoc uprchlíkům, kam se řada rodičů v podobně neřešitelné situaci přichází poradit, navrhuje změnu. K veřejnému zdravotnímu pojištění by podle ní měly mít přístup také děti cizinců, kteří u nás pracují. Návrh vzala za svůj rada vlády pro lidská práva a chystá se ho předložit ministrům.
Situace dětí cizinců ze třetích zemí by se podstatně změnila - stejně jako české děti by hned od narození spadaly do systému veřejného pojištění. Pojištění by za ně zrovna tak platil stát. S tím v zásadě souhlasí i ministerstvo zdravotnictví. “V zákonu, který neprošel sněmovnou, jsme to navrhovali,“ říká Ivana Jenšovská. Ministerstvo se však brání tomu, aby žena mohla jen přijet za manželem a porodila, přičemž dítě by bylo hned pojištěno. „Stali bychom se porodnicí žen ze zemí na východ od nás,“ říká náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová. Helena Hnilicová z 1. lékařské fakulty, která se pojištěním cizinců zabývá, říká: „V řadě zemí nečiní rozdíly a nemají problém s tím, že by jim tam cizinky chodily rodit.
***
Pojištění dětí cizinců Zadlužená novorozeňata 1 100 000Kč
Dvojčata Anastasia a Viktoria ještě neopustila porodnici, a už mají dluh 1 100 000 korun. Pojišťovna je totiž odmítla pojistit. Nemocnice bude dluh vymáhat po jejich rodičích.
Právě děti cizinců, které mají nějaký zdravotní problém, jsou nejčastější dlužníci nemocnic. Nepatří do veřejného zdravotního pojištění a komerční pojišťovny je odmítají.
Právo na veřejné zdravotní pojištění u nás jen cizinci zaměstnanci a cizinci s trvalým pobytem (mohou ho získat po pěti letech). Děti, další rodinní příslušníci a živnostníci jsou odkázáni na komerční pojištění. To ale nekryje takový rozsah péče jako veřejné pojištění.
mají Komerční pojišťovny vydělávají. Pojišťovna VZP a.s. loni vybrala od cizinců 190 milionů korun, za péči o ně utratila 48 milionů korun.
Rada vlády pro lidská práva připravuje návrh, aby k systému veřejného pojištění měli přístup i tyto skupiny cizinců. Jde o 100 až 130 tisíc lidí.
