Na střední odborné škole Jarov v Praze 9 je otevřeno několik studijních oborů, absolventi se uplatňují ve stavebnictví nebo zahradnictví, otevřen je zde i obor Management ve sportu.
Žáci této „sportovní třídy“ mají odlišný režim, kvůli sportovním kroužkům a tréninkům nemají odpolední vyučování. Fyzická příprava je u nich logicky na dobré úrovni, v rámci celé školy jsou ale spíše výjimkou potvrzující pravidlo.
„U ostatních žáků školy z jiných oborů je fyzička dlouhodobý problém, mnoho žáků je uvolněno částečně nebo zcela z hodin tělesné výchovy a motivace žáků k tělovýchovným aktivitám je velmi nízká,“ popisuje ředitel školy Miloslav Janeček.
Častým jevem jsou podle ředitele fronty na sladké nápoje z automatu, počet dětí s nadváhou či obézních dlouhodobě narůstá. Škola se snaží děti k pohybu motivovat. „Pořádáme sportovní turnaje, máme i vlastní velký sportovní areál, ve kterém je mimo tělocvičen a venkovních sportovišť také školní bazén, sauna a posilovna,“ vyjmenovává Janeček.
Ten však navštěvují hlavně děti, které jsou aktivní dlouhodobě. Ti, kteří pohyb potřebují nejvíce, sportování a zdravý životní styl moc nezajímá.
Podle dětského a tělovýchovného lékaře z lékařské fakulty Ostravské univerzity Dalibora Pastuchy mají na zvyšující se křivku obézních dětí zásadní vliv především rodiče. Mnohdy nechtěně.
„Často bohužel vidíme i velmi malé děti v nejrůznějších ohrádkách, kdy jsou až absurdně zabezpečené. Zdravé návyky k pohybu se přitom vytváří už kolem tří let dítěte,“ vysvětluje Pastucha.
V lockdownu nabral třicet kilo
Ve své ordinaci, kde léčí obézní a někdy až morbidně obézní dětské pacienty, se Pastucha podle svých slov setkává i s extrémními případy obezity. „Mám i rekordmana, který váží v šestnácti letech přes 160 kilo,“ sděluje obezitolog.
Třicet kilogramů nabral pacient v době pandemie, kdy se úplně přestal hýbat.
Je vaše dítě obézní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 5. června 2023. Anketa je uzavřena.
Až osmdesáti procent z obézních dětí podle jeho zkušeností obezita „zůstane“. Motivace ze strany rodiny je tak podle odborníků nezbytná. Základem je samozřejmě jídelníček a pohybová aktivita.
Češi podle nového průzkumu Multisport Index sportovat chtějí, celkem 87 % z nich se hýbe alespoň jednou měsíčně. Za sportovce se považují dva ze tří.
„Jako jedna z hlavních překážek k pravidelnému pohybu se však začíná projevovat tlak současné finanční krize. Třetině lidí brání nedostatek peněz v tom, aby vedli zdravější životní styl. Pouze 15 % dotázaných poté uvedlo, že žádné bariéry nemají a žijí zdravě. Naším cílem je toto číslo samozřejmě navyšovat,“ vysvětluje ředitel společnosti Multisport Miroslav Rech.
Děti a cvičení
U dětí a dospívajících zlepšuje fyzická aktivita:
Zdroj: WHO |
Celkem 6 z 10 Čechů od pravidelného pohybu odrazují rostoucí ceny na sportovištích. Češi také chodí méně na procházky a oproti tomu vzrostla popularita fitness center, která navštěvuje 15 % dotázaných. Právě tam se však zdražování nevyhnou.
Po skončení pandemie se podle dat z indexu začalo hýbat 44 % českých dětí. I přes to, že aktivně nyní dělá nějaký sport o 47 % více dětí než v roce 2021, může tento začínající pozitivní trend zbrzdit ekonomická krize.
Ta donutila 17 % rodičů omezit či plánovat omezení výdajů na sport svých dětí. Již nyní na ně nevydává žádné peníze více než pětina rodičů. Stále více rodičů tak volá po větší státní podpoře pohybu u dětí.
Rodičů, kteří apelují na vyšší státní podporu pohybu u dětí, jsou podle Recha již téměř dvě třetiny.
„Pravidelný pohyb u dětí je nedílnou součástí jejich zdravého vývoje a jeho nedostatek může vést v budoucnu ke zdravotním problémům, kterými jsou především nadváha a obezita. Fyzická aktivita u dětí navíc dokáže zvyšovat sílu svalů a kostí a může dokonce zlepšit koncentraci ve škole. Podpora sportu ze strany státu je tak v aktuální finanční situaci zásadní,“ konstatuje Rech.
Hlavně si neříkat, že z toho dítě vyroste
Zatímco před třiceti lety byly obézní jen tři procenta dětí, nyní je to lehce přes 16 procent, tedy pětkrát více. K tomu každé desáté dítě trpí aspoň mírnou nadváhou. Čtvrtina dětí tak vybočuje z grafu normální hmotnosti.
Potvrzují to také data ze studie praktických lékařů, jenž dětem v období předloňského dubna až června při preventivních prohlídkách měřili hmotnost, výšku, obvod pasu, břicha, boků a také krevní tlak. Pediatři do studie zanesli data více než čtyř tisíc českých dětí ve věku od pěti do 17 let.
„Trend nárůstu obezity a nadváhy dětí byl od roku 1991 víceméně setrvalý. V posledních dvou letech ale vidíme obrovský skok. Covid problém zdůraznil,“ upozorňuje lékařka a expertka na zdravý životní styl Alena Šteflová. Nezdravý trend potvrzuje i studie Světové zdravotnické organizace (WHO), jejíž tuzemské pobočce Šteflová dlouhodobě šéfovala.
Rodiče by se přitom podle lékařů rozhodně neměli spoléhat na známé rčení babiček: „On(a) z toho vyroste“. Naopak. Problémy spojené s obezitou si přenáší čtyři děti z pěti do dalších fází života v podobě nejen chronických onemocnění, ale i těch psychických. Častěji jsou tyto děti například terčem šikany či diskriminace.
Navíc mají mnohem větší sklony k pokusům o sebevraždu. „Prognóza je, že do roku 2030 budeme mít 35 procent obézní dospělé populace, jestliže nenastavíme opatření, která budou tento problém řešit. Je nejvyšší čas s tím něco udělat. Zapojit by se měly rodiny, komunity i školy,“ burcuje lékařka Šteflová.
