„Teď je těžké odhadnout, kdy se situace vrátí zpět do normálu, je to jako věštění z křišťálové koule. Domnívám se, že distanční výuka bude trvat minimálně ještě první pololetí, ale věřím, že od září bychom mohli fungovat už normálně,“ svěřila se pro Lidovky.cz se svou prognózou předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého byla koronakrize pro školství obrovskou zkouškou. „Potěšilo mě, jak většina škol a učitelů dokázala zvládnout dálkovou výuku. Všichni se naučili výborně pracovat s technologiemi,“ řekl pro Lidovky.cz. Schejbalová dodala, že pozitiva se dají najít i v tom, že se děti těší do školy.
Motivované děti problémy nemají
Jak výrazný bude dopad distanční výuky, to podle Schejbalové záleží zejména na tom, jak k učení budou nadále přistupovat učitelé i děti. „Jsem toho názoru, že na gymnáziích to funguje dobře, protože studenti jsou motivovaní a chtějí se učit,“ dodala s tím, že větší problém mají na odborných školách a učilištích, kde jsou studenti ochuzeni o praxi. Podle Černého je největší problém v distanční výuce zejména u těch nejmladších.
Učitelé dostali pochvalu, hůře dopadlo ministerstvo. Zklamala komunikace, říká zástupce škol |
„Z dlouhodobého hlediska to takhle dál nejde, když děti neumí ještě pořádně číst a nemají ani školní návyky, je to hodně složité. V tomhle směru i nadále potřebujeme pomoc od rodičů, bez které se zkrátka neobejdeme,“ řekl pro Lidovky.cz. To se netýká pouze prvňáčků, ale také žáků druhých a třetích tříd.
Podle Černého právě tato skupinka dětí ještě neumí samostatně pracovat a pomoc od rodičů je při distanční výuce nezbytná. A ani na ni se nemohou učitelé spoléhat. Pokud přístup k výuce doma moc nefunguje, je zaděláno na problém. „Rodiče se třeba snaží, ale nevědí jak, proto je důležité, aby se děti vrátily do škol co nejdříve,“ doplnil. Podle nyní platných pravidel by ti nejmenší měli po Novém roce opět začít chodit do tříd.
Krize přispěla k modernizaci
Na každé situaci se dá najít i něco pozitivního. Pandemie koronaviru může podle Černého českému školství pomoci posunout se vpřed. Z krize by měly školy vyjít modernější, technicky zdatnější a tolerantnější.
Do budoucna by ho potěšilo, kdyby se zlepšila komunikace mezi školami a ministerstvem, která podle něj v končícím roce trochu vázla. Politici by podle něj měli usilovat o zlepšení vybavení škol a pracovních podmínek pro pedagogy i nepedagogické pracovníky. Měli by jednoznačně vyřešit, kdo a z jakých zdrojů má platit ochranné pomůcky proti koronaviru a měl by se podle něj také udržet trend zvyšování platů ve školství.
Na financování platů i vybavení klade důraz také šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. „Bez toho školy nemohou stačit rychlému technologickému rozvoji,“ řekl ČTK. Doplnil, že pandemie urychlila digitalizaci vzdělávání a že učitelé začali víc rozlišovat mezi podstatným a méně potřebným učivem.
Školy budou od 4. ledna fungovat v nejvyšším stupni PES. Do lavic usednou jen žáci 1. a 2. tříd |
Otazníkem zůstává, jak budou vypadat zkoušky budoucích i končících středoškoláků. „Co se týče maturit, tam žádné změny zatím avizované nejsou, co se týče přijímaček, to si budou moci zvolit ředitelé a mohou si vybrat buď školní, nebo od společnosti Cermat,“ řekla Schejbalová. Nicméně sama by si přála, aby se maturity změnily. „Dlouhodobě je neudržitelné, aby všechny obory měly jednotnou maturitní zkoušku. Školství a vzdělávání vůbec by prospělo zavedení dvou úrovní, jedné jako možnost se hlásit ke studiu na vysokou školu, druhé jako zakončení středoškolského studia,“ řekla.
Od jara 2021 měla být maturita povinná z češtiny, cizího jazyka i matematiky, ale podle novely budou státní maturitní testy povinné jen z češtiny a druhý předmět si maturanti budou moci vybrat z cizího jazyka či matematiky. Testy se podle nové úpravy vyhlášky o maturitách nebudou známkovat, budou se hodnotit slovy „uspěl“ či „neuspěl“ a procenty.
