Děti na základních školách lépe pochopí zadání v matematice než v zeměpisu. Středoškoláci zase rozumí látce v dějepisu a problémy mají s cizím jazykem. Na vině jsou i učitelé.
PRAHA České školy se pomalu zlepšují. Žákům a studentům se učitelé stále častěji snaží vysvětlovat texty, které se děti učí - tedy zlepšují jejich čtenářskou gramotnost. Některé starší průzkumy totiž ukázaly, že žáci sice umějí zopakovat naučenou látku, ale neumějí ji použít v praxi a často jí ani nerozumějí.
Česká školní inspekce proto na základních a středních školách zjišťovala, jak učitelé žáky problémovou čtenářskou gramotnost učí. A ukázalo se, že děti základních škol nejlépe rozumějí krátkým textům, dlouhé jim dělají problémy.
Čtenářkou gramotností se musí povinně zabývat všechny základní školy. Mělo by to být součástí jejich školních vzdělávacích programů. Čtenářská gramotnost se týká všech předmětů. Jde o to, aby žáci uměli v textu najít jeho podstatu, dokázali o něm hovořit v širší souvislosti, správně ho interpretovat a použít ho v praxi.
Nejmenší problémy dělá dětem podle zjištění inspektorů porozumět textům v matematice. „Rozumějí krátkým, přesně formulovaným textům s jednoduchou větnou stavbou,“ říká mluvčí školní inspekce Libor Vacek.
S čím ale žáci pracovat moc neumějí, jsou delší články. Podle zjištění inspektorů děti hůře chápaly texty v českém jazyce, občanské výchově a v dějepisu. A to hlavně tehdy, když v nich byly obsáhlejší a členitější texty s větším množstvím informací. „Složitěji a pomaleji také rozumějí větným stavbám s častými souvětími,“ říká Vacek.
Ovšem největší potíže s porozuměním látky mají děti v přírodovědných předmětech a v zeměpisu. V těchto předmětech se velice často objevují obsáhlé pasáže, často se složitou větnou konstrukcí a jsou v nich i odborné termíny. Pro žáky je problémové, že si musí zapamatovat obecné informace a zároveň pochopit význam řady nových pojmů. Například v zeměpisu pojmy severní šířka a západní délka.
Mnohem lépe než žáci základních škol si už vedli studenti středních. Textům v jednotlivých předmětech rozumějí více, už umějí pracovat i s obsáhlejšími texty se složitější větnou stavbou a mnohem lépe chápou i význam odborných termínů.
Rozdíly mezi učiteli Inspektoři zjistili, že jsou mezi učiteli jednotlivých škol velké rozdíly v tom, jak dokážou děti vést k pochopení textů a jejich vysvětlení. Například na základních školách byli nejlépe hodnoceni učitelé matematiky, na středních to byli učitelé dějepisu. „Například učitel matematiky zadá dětem slovní úlohu a tu jim analogicky vysvětlí i na jiném příkladu, třeba z praxe. Díky tomu žáci zadání pochopí,“ vysvětluje Vacek. Naopak méně příznivě byli na základních školách hodnoceni učitelé zeměpisu a přírodovědných předmětů, na středních pedagogové vyučující cizí jazyky. Jde o předměty, ve kterých měli žáci a studenti největší problémy s pochopením textů.
Jak se v Česku děti učí vnímat text
Česko v. cizina
V čtenářské gramotnosti - porozumění textu - mezinárodního
průzkumu PISA skončili čeští studenti v roce 2006 podprůměrně.
Čtenářská gramotnost
1. Korejská republika
2. Finsko
3. Hongkong
4. Kanada
5. Nový Zéland
6. Irsko
7. Austrálie
8. Lichtenštejnsko
9. Polsko
10. Švédsko
...
15. Japonsko
...
20. Slovinsko
...
25. Norsko
26. Česká republika
27. Maďarsko
28. Lotyšsko
29. Lucembursko
30. Chorvatsko
...
34. Slovensko
35. Španělsko
Inspekce v českých školách
Základní školy:
Česká školní inspekce navštívila
232 základních škol.
Kvalita čtenářských dovedností
byla v 18 % z nich nadprůměrná,
v 66 % průměrná a v 18 %
podprůměrná.
Na sledovaných školách učí
4336 učitelů, z nich 1367 učí
český jazyk a literaturu.
Kvalifikaci požadovanou pro
výuku tohoto předmětu mělo
86 % z nich.
Střední školy:
Česká školní inspekce
navštívila 67 středních škol.
Kvalita čtenářských dovedností
byla v 12 % z nich nadprůměrná,
v 75 % průměrná a v 13 %
podprůměrná.
Na sledovaných středních
školách učilo dohromady
1131 učitelů, z toho 331
vyučovalo český jazyk
a literaturu. Z nich mělo
odbornou kvalifikaci 86 %.
