DOBŘICHOVICE Diagnostický ústav v Dobřichovicích u Prahy zahájil projekt Návrat domů. Cílem projektu je, aby se alespoň část středočeských dětí, které nyní pobývají v ústavu, už brzy vrátila do svých rodin.
„Pracovníci ústavu vyberou asi deset dětí, o jejichž návratu do rodiny začnou jednat,“ prohlásila mluvčí dobřichovického ústavu Blanka Strouhalová. Pak začnou pracovat na tom, aby se děti sblížily se svými příbuznými.
Odcizení rodičů a dětí nastává po více než ročním odloučení Autorka projektu Lenka Průšová soudí, že doba pobytu dětí v zařízení ústavní výchovy je zbytečně dlouhá.
Pokud je doba odloučení dítěte od rodiny delší než jeden rok, získává dítě podle odborníků jiné sociální návyky. To vede k tomu, že se rodiče a jejich potomci navzájem odcizí. Proto je východiskem dobřichovického projektu zvýšená komunikace s rodiči.
„Čím je doba delší, tím se zvyšuje riziko ztráty nebo narušení přirozených vazeb mezi dítětem a rodinou. Snižuje se tak naděje dítěte na návrat,“ uvedla Průšová.
Dodala, že český právní řád se soustřeďuje na ochranu dítěte před patologickou situací v rodině. Tou může být například alkoholismus v rodině nebo domácí násilí. Pozornost se tak zaměřuje především na dobu, než je dítěti nařízena ústavní výchova. Ale potřebami dítěte žijícího v ústavu se už tak intenzivně nezabývá.
Diagnostický ústav i Dětský domov Lety, který na projektu spolupracuje, úspěšně ověřoval model návratu dětí domů již v minulém roce. Několik dětí skutečně už žije v původní nebo nové rodině.
„Pro rok 2008 získal projekt finanční podporu Nadace Terezy Maxové ve výši zhruba 560 tisíc korun. Proto jej bude možné uskutečnit v širším měřítku než loni,“ sdělila Strouhalová.
V rámci projektu se tým složený z odborníků obou zařízení snaží poskytnout rodině takovou podporu, aby byla schopna odstranit důvody, kvůli nimž jim byly děti odňaty z péče. Poté rodinu ještě několik měsíců doprovází, aby si na novou přítomnost dítěte zvykla.
„Pokud však rodiče nemohou nebo nechtějí změnit podmínky, které vedly k nařízení ústavní výchovy, přistupujeme k zařazení dítěte do systému náhradní rodinné péče,“ dodala Průšová.
Autoři projektu plánují sbírat statistická data a uspořádat semináře. Posléze zpracují metodiku usnadňující výběr dětí pro návrat do rodin. V budoucnu chtějí spolupracovat s dalšími kraji a případně dát podnět ke změně legislativy.
V kojeneckém ústavu skončí šest dětí z tisíce narozených Zhruba ve dvou desítkách dětských domovů ve Středočeském kraji je nyní přibližně 520 dětí. Hlavním úkolem diagnostického ústavu je provádět komplexní diagnostiku dětí, jež žijí v ústavech, a kvalifikovaně rozhodnout o jejich dalším zařazení. Dále jeho pracovníci vykonávají odborný dozor a supervizi nad těmito zařízeními.
Celkově je v dětských domovech a ve výchovných a diagnostických ústavech v tuzemsku asi sedm tisíc pět set dětí. Přes 10 tisíc žije v ústavech sociální péče.
Rekordní je ve srovnání se zahraničím hlavně počet dětí v kojeneckých ústavech. Matky tam odloží šest z jednoho tisíce narozených dětí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
