Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Někde památka, jinde demolice. Diamo řeší s památkáři, co s doly na Karvinsku

Česko

  16:16
Už nebude hornickým krajem, ale pozůstatky po tom, co Karvinsko po nalezení kamenného uhlí v roce 1776 měnilo a utvářelo, musí nějaké zůstat.

Důl ČSA v Karviné bude zřejmě památkově chráněný. foto: DIAMO

Státní podnik Diamo zajišťující útlum těžby proto začal s pracovníky Národního památkového ústavu Ostrava rozhodovat, jaké důlní areály zanechají příštím generacím a které zplanýrují.

„Uvědomujeme si zodpovědnost vůči státu i regionu a důležitost brát ohled na zachování historických hodnot,“ podotkl ředitel Diama Ludvík Kašpar. Upozornil však, že udržování památek stojí mnoho peněz. „Proto je důležité najít společně s odborníky řešení, které zohlední všechny podstatné aspekty,“ poznamenal ředitel s tím, že jednání začala v době, kdy Diamo připravuje první větší demolice nepotřebných objektů.

Na Karvinsku už požívají památkové ochrany například starší doly Barbora a Gabriela. Nyní jde o areály, které končí v rámci současného útlumu těžby, přičemž horníci pravidelně fárají už jen v Dolu ČSM.

A k nové památkové ochraně má nejblíže nedaleký Důl ČSA v Karviné. „Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější. Je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů,“ uvedla mluvčí Diama Jana Dronská.

Ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Michal Zezula řekl, že památkáři považují za důležité zachovat takzvanou typologická rozmanitost, tedy různé typy provozů, a nesmějí zůstat jen těžní věže.

„Proto jsme v uplynulých měsících prováděli rozsáhlý terénní průzkum, který zahrnoval povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen podle architektonické hodnoty, ale i jejich významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů,“ vysvětlil ředitel NPÚ.

Primátor: Důležitá rozvaha a koncepce

Památkáři také připomněli možnost navrhnout některé areály do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což se však týká zejména ostravských areálů, napříkl Dolních Vítkovic s Dolem Hlubina. „Ostravští památkáři se přípravě potřebných materiálů věnovali už před lety, ale návrh se nepodařilo prosadit,“ zmínila mluvčí Diama.

Jednání o budoucnosti dolů na Karvinsku budou pokračovat, přizvaní jsou i zástupci krajské organizace MSID, která pod názvem POHO2030 pracuje na krajské koncepci oživení pohornické krajiny na Karvinsku.

Vývoj případné památkové ochrany důlních areálů pozorně sleduje i primátor Karviné Jan Wolf. A také on upozorňuje na velkou finanční zátěž.

„Souhlasím s tím, že tyto památky by se měly zachovávat, nicméně vše by mělo mít nějakou ekonomickou koncepci. Jedná se o rozsáhlé areály a je jasné, že se bude jednat o finančně velmi náročnou akci,“ konstatoval.

Kéž by se mohlo někam sfárat

Apeluje na to, aby všechny kroky v této oblasti byly co nejvíce uvážené a koordinované.

„Náš region totiž potřebuje nejen připomínat si svou historii, což je bezesporu velmi důležité, potřebuje se ale také dívat do budoucnosti a hledat nové příležitosti, jakým směrem půjde po útlumu hornictví. A toto bude rovněž finančně velmi náročné,“ vysvětlil primátor.

Báňský výzkumník a provozovatel hornického webu zdarbuh.cz Radovan Kukutsch bude rád za každé zachování stop hornictví na Karvinsku. „Důl ČSA je dobře zvolený, ale určitě by stál za úvahu třeba i Důl Lazy u Orlové. A určitě bych přivítal možnost, kdyby do některého z dolů mohli návštěvníci sjet klecí a projít se částí podzemí,“ nastínil možné další propojení minulosti a budoucnosti regionu.

Autor:

Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...