Vláda včera jednala o tom, jakým způsobem zastavit růst cen za elektřinu, a podle dostupných zpráv to byla diskuse bouřlivá. Na tiskové konferenci posléze ministři předstírali shodu, přísně vzato ale bylo dosaženo pouze dohody o dohodě. Teprve za týden by mělo být jasno, kolik z peněz, jimiž se spotřebitelům bude zdražování kompenzovat, budou muset zpětně zaplatit přátelé z fotovoltaické asociace, kteří je předtím ze spotřebitelů vytáhnou, a kolik jich půjde z emisních povolenek.
Zatím se zdá, že stoupenci vyššího zdanění solárních spekulantů si ve vládě udržují převahu nad jejich spojenci - čili Miroslavem Kalouskem. Plán ministra průmyslu Kocourka, aby se daň uvalená na spekulanty stupňovala, tedy aby stát víc danil „podnikatele“ připojené v letech 2009 a ještě víc ty připojené letos, je jediný správný. Je zřejmé, že jak šel čas a bylo čím dál tím jasnější, že solární byznys degeneruje v nestydaté ždímání spotřebitelů, klesalo mezi jeho účastníky environmentální uvědomění a rostl obyčejný cynismus.
Peněz utržených z povolenek by se podle dostupných informací do kompenzačního hrnce mělo hodit zhruba tolik, aby Kalousek neztratil tvář. Přesto se na obvyklou otázku, jestli tentokrát vyhrál Nečas, nebo Kalousek, odpovídá těžko. Další dopované zdroje, tedy biomasa, vítr a bioplyn, se prozatím danit nemají. To vypadá na vítězství Miroslava Kalouska (jehož starý přítel Richard Háva shodou okolností s biomasou „podniká“), vítězství dosažené v tichosti na vedlejším poli, kam dnes není upřena žádná pozornost. Proto je potenciálně důležité, že se princip zpětné srážkové daně do zelené energetiky včera vůbec podařilo zavést. Snad ho v případě potřeby bude možné uplatnit, až třeba vzplanou další obnovitelné zdroje.
