Srovnávali velikost čichových laloků, tedy části mozku, která je spojená s čichovými schopnostmi. Na základě snímků získaných počítačovou tomografií fosilních částí lebek si mohli udělat představu o čichových lalocích několika druhů dravých dinosaurů, ze kterých se podle dnes převažující teorie vyvinuli ptáci. Ty ve studii reprezentoval známý archeopteryx.
Vědci zjistili, že mezi dravými dinosaury nejlepším čichem nevládl nikdo jiný než proslavený Tyranosaurus rex. Tento objev ovšem podle univerzitní zprávy neznamená, že se tyranosaurus nutně musel živit jako mrchožrout, který si čichem hledal tlející potravu. Skvělý čich mu - podobně jako některým dnešním zvířatům - mohl sloužit i k lovu, k orientaci v noční tmě nebo při střežení teritoria.
Překvapivé bylo zjištění, že primitivní pták archeopteryx měl čich srovnatelný s většinou masožravých dinosaurů. Dnešní ptáci mají jen nevalné čichové schopnosti a někteří odborníci se domnívají, že čich byl pro jejich předky méně důležitý než zrak. Objev, že archeopteryx měl stejně dobrý čich jako zrak této teorii odporuje a ukazuje, že ke zhoršování čichu muselo dojít až u mnohem pokročilejších ptáků, než byl archeopteryx.
Další aktuality z přírody i vědeckých laboratoří dnes v 18 hodin v pořadu Natura na www.rozhlas.cz/leonardo.
