Zkoumání unikátního mumifikovaného hadrosaura, z jehož těla se kromě kostí dochovala i část zkamenělé tkáně, umožnilo lépe poznat býložravé dinosaury.
Šedesát sedm milionů let ležely pod zemí ostatky druhohorního ještěra hadrosaura, než na ně náhodou v roce 1999 narazil sedmnáctiletý hledač pravěkých kostí Tyler Lyson. Mladík si neuvědomil závažnost nálezu a pouze si polohu lokality ležící na ranči jeho strýce v americkém státě Severní Dakota zaznamenal.
V roce 2004 se na místo vrátil, tentokrát už s s týmem spolupracovníků. Když amatérští paleontologové našli zkamenělou kůži, bylo jim jasné, že jde o velký objev vyžadující přítomnost expertů. Tyler Lyson se obrátil na Phila Manninga z univerzity v Manchesteru. Komplikované a nákladné zkoumání ostatků kachnozobého veleještěra druhu Edmontosaurus annectens trvalo další tři roky. Výsledky byly zveřejněny až tuto neděli večer na televizním kanále National Geographic.
Přírodní mumifikační dílna
Po desítkách milionů let z dinosaurů obvykle nezbude víc než jen pár zkamenělých kostí. Případ fosilie pojmenované podle místa nálezu Dakota je unikátní tím, že tělo shodou okolností prošlo procesem zajišťujícím přírodní mumifikaci. Díky tomu se zachovala, i když ve zkamenělé podobě, nejen kůže, ale i zbytky šlach a vazů. Zkamenělá tkáň dinosaurů se dochovala například v Itálii a v Číně, ovšem v případě Dakoty jde o vůbec první případ, kdy se kůže nezhroutila mezi kosti. Nález tak poskytl dostatek podkladů pro sestavení trojrozměrného modelu, který zahrnoval rekonstrukci svalové hmoty.
Tým britských a amerických paleontologů mohl při zkoumání zkameněliny díky spolupráci NASA a firmy Boeing využít i obří tomografický skener, který slouží pro testování součástek raketoplánu.
Paleontologové zjistili, že hadrosaurus dorůstal o čtvrtinu větší velikosti a současně byl svalnatější a rychlejší, než se dosud soudilo. „Tento exemplář je větší výhra než jackpot,“ říká Phillip Manning.
Dino běží o život
Hadrosaurus byl stejně jako všichni kachnozubí dinosauři ortodoxní vegetarián. Nešlo o lovce, ale o vyhledávanou kořist. Dakota byl za živa asi dvanáct metrů dlouhý a vážil přes tři a půl tuny. Ohrozit ho mohl například král dravých dinosaurů Tyrannosaurus rex.
Ukázalo se, že zbraní hadrosaura byla rychlost. Dokázal běhat po dvou nohách a vyvinul rychlost až 45 kilometrů za hodinu. Běhal tak přibližně o 15 kilometrů za hodinu rychleji než tyrannosaurus. Pokud hadrosaurus nemohl utéct, zkusil se ukrýt. V tom mu pomáhal podobný maskovací vzor na kůži, jako mají dnešní obojživelníci.
Zdroj: National Geographic Society / REUTERS
