Odvážný program Dirigentská gesta Marin Alsopové spojují sympatickou věcnost a ráznost i kus ženské jemnosti a elegance. Jsou to přitom gesta přesná a čitelná, takže mnoho mužů dirigentů nepřímo usvědčují z toho, že jsou to oni, kdo se na stupínku chovají jako primadony. Skladba programu, který si americká dirigentka s Českou filharmonií zvolila, patří k odvážným a neobvyklým. Nejprve sedmdesátiminutová Alpská symfonie Richarda Strausse a po přestávce Svěcení jara Igora Stravinského. Na jedné straně oslava velkého orchestrálního zvuku, na druhé straně obava, jestli to není příliš a jestli opulentní Strauss přece jen nezastíní Stravinského.
Ale obavy se nepotvrdily. Svěcení jara v druhé polovině se v emotivním podání Marin Alsopové svým účinkem spolehlivě dostalo nad Straussovu zvukomalebnou symfonii. Koncentrovanější a dostatečně precizní Stravinskij oslovoval bezprostředněji než líbezná epická šíře pozdního romantismu. U Alpské symfonie bychom jistě přivítali barvitější a virtuóznější zvuk smyčců, ovšem dechům se dařilo skvěle a dirigentka s naprostou jistotou našla čitelné a zvukově vyrovnané pojetí. K aplausu publika se ve čtvrtek 5. 3. decentním potleskem přidávali i hráči České filharmonie, kteří si jinak na nějaké projevy vděčnosti a uznání vůči dirigentům moc nepotrpí.
