Sony má podle odhadů na skomírajícím trhu sedmdesátiprocentní podíl. Firma ale přestala nedávno prodávat diskety ve většině zemí světa kvůli velmi slabé poptávce.
Nakonec přestane diskety prodávat v březnu příštího roku v Japonsku. Zatímco v Evropě a USA jsou na okraji zájmu, v Japonsku či Indii se dosud stále prodávaly - loni se například v Japonsku prodalo 12 milionů disket.
První velkou ránu zasadil disketám Apple, který se v roce 1998 rozhodl do svého nového iMacu nezabudovat disketovou mechaniku, tehdy naprosto standardní součást každého počítače. Postupně se k němu po roce 2000 přidali i další výrobci, například v roce 2003 firma Dell. Nejvíce disket se prodalo v roce 1995, od té doby se trh neustále zmenšuje.
V Česku je stále možné u internetových prodejců hardware disketové mechaniky koupit za necelých tři sta korun. Diskety pak stojí přibližně šest korun za kus. V přepočtu na jeden megabyte je dnes disketa o kapacitě 1,44 MB bezkonkurenčně nejdražším záznamovým médiem - za stejnou cenu je totiž dnes možné koupit DVD disk s kapacitou 4,7 GB - tedy s více než 3300krát větším objemem dat.
Diskety tak vytlačily z trhu právě levné optické disky, USB „klíčenky“, případně paměťové karty do fotoaparátů. I přesto je podle obchodního manažera společnosti Verbatim Tomáše Jankóa v Evropě pro ně stále odbyt. „Prodáme tak tři sta tisíc kusů v regionu střední Evropy ročně,“ uvedl Jankó. Odběratelem jsou v drtivé většině firmy. Ty občas využívají starší programy - a některé k tomu, aby správně fungovaly, disketu potřebují.
