* LN O transformaci systému péče o ohrožené děti se mluví už více než dva roky. Proč přípravy tak dlouho trvají?
Transformace je komplexní rozsáhlá proměna systému, participuje na tom mnoho resortů. I proto je to možná náročnější. Za zdržením je ale i pád vlády a odchod ministra Nečase, který s přeměnou začal. Nová vláda pak měla zřejmě jiné priority.
* LN Co v celé změně systému považujete za klíčové?
Zásadním nosným pilířem transformace je, že by všechny sociální pracovníky řídilo ministerstvo práce a sociálních věcí, potažmo úřad, který by vznikl. To se však nelíbilo krajům, které nyní sociální pracovníky řídí. I toto velice zbrzdilo práce na změnách. Obávám se dokonce, že bez tohoto kroku bude celá transformace, bohužel, limitovaná.
* LN Jaký je další důležitý bod?
Především to, abychom neměli velké ústavy, bylo jich méně, byly malé a rozeseté všude po republice tak, aby rodiny nejezdily za svými dětmi desítky nebo stovky kilometrů, jako je tomu dnes. Musí s nimi být v kontaktu a návštěvy pro ně musí být dostupnou záležitostí.
* LN Mluví se o tom, že celý systém a služby musí být především k „dětem přátelské“. Co to znamená?
Že se na vše bude nahlížet optikou práv dítěte. Soudy, sociální služby a zdravotnická zařízení budou zohledňovat potřeby dětí.
* LN Jak by to tedy mělo vypadat v praxi?
Musí se třeba vyřešit to, aby dítě na výslech nechodilo do depresivních soudních budov. Ty by se měly konat na přátelských místech. A samozřejmostí je, aby dítě mělo svého vlastního advokáta.
