Pád vlády podle klipu ODS zavinila zrada. Mezi zradou a diletantismem je však velký rozdíl
Délka cesty je pojem relativní. Vzdálenost ze Země na Měsíc nebo na Mars může být krátká. Pro ty, kteří jsou zaslepení, je i cesta za špičku nosu nedosažitelná. Svědčí o tom poslední výplod propagandistické kuchyně ODS. Na serveru YouTube se objevil neuvěřitelný klip zachycující v rychlém dokumentárním sestřihu Mnichov, únorový puč a srpnovou invazi z roku 1968, který tvrdí, že ve stejném řádu „zrady“ bylo i vyslovení nedůvěry vládě „v době, kdy Česká republika stojí v čele Evropy“. Senátor Tomáš Töpfer, zvolený za ODS, tam potom „tak ňák lidově po našem“ mudruje, že by si Češi měli „zapsat do svejch zápisníčků, co se stalo. Protože, jednou, až si zase budou stěžovat, že nás svět nebere vážně a že jsme takoví malí a zrazení, tak aby si uvědomili, že největším nebezpečím pro Čechy jsme sami sobě.“
To ovšem má stoprocentní pravdu, bohužel úplně jinak, než jak chtěl, aby to vyznělo. Pro takzvanou „Evropu“, tedy Evropskou unii, je podstatný osud Lisabonské smlouvy, základní mezistátní dohody, která má jako prvořadý úkol znásobit funkčnost evropského společenství a zefektivnit jeho rozhodovací možnosti. Rusko, tato obživlá euro-asijská mocnost, postižená odvěkou nedůvěrou, až nenávistí ke všemu západoevropskému, dychtivě čeká, kdy se jí otevře cesta do středoevropského prostoru, z něhož byla vytěsněna. Pokud bude Lisabonská smlouva stvrzena a uzavřena, Rusku spadne klec. Pokud bude torpédována, padací most směrem na východ bude spuštěn, takto prosté to je.
Tomáš Töpfer je jeden ze senátorů za ODS. Právě oni mají nyní v rukou tu obrovskou odpovědnost, co se stane s Lisabonskou smlouvou. Je tedy paradoxní, že právě on svolil k vystoupení v propagandistickém klipu. Momentálně ovšem je hlavním nebezpečím pro nás pro všechny omezený počet Čechů, konkrétně tedy senátorů ODS, včetně jeho samotného.
Možná, že se podaří nevyřčený, avšak jasně čitelný plán Václava Klause: díky senátorům za ODS český parlament Lisabonskou smlouvu nepodepíše. Co bude potom?
Nosem do zdi Propagandistický klip pateticky volá, že hlasování o nedůvěře byla „zrada“, jelikož vláda padla v době předsednictví ČR. Propaganda je tedy vedena z „proevropských pozic“. Václav Klaus by se mohl na tento klip velmi zlobit, protože je v příkrém rozporu s hradní tezí, že předsednictví je čistě formální. Jeho pravá ruka Ladislav Jakl ujišťoval veřejnost, že pád vlády naše předsednictví neohrozí, jelikož jde o organizační záležitosti, které zvládne prakticky každý, kdo přijde.
Skutečnost je naprosto jiná. Shození vlády nebyla zrada, nýbrž projev politické slepoty a nezodpovědnosti – tedy též neschopnosti vidět dál než ke špičce nosu. Bohužel, do stejné kategorie spadají i činy „postižené strany“, tedy ODS. Naprosto zbytečný konflikt s Bílým domem je školní ukázka toho, co se stane, když pustí regionálního mluvku do opravdu vysoké politiky. Ve srovnání s touto ostudou je onen trapný klip maličkost.
Naše fungování v evropských souvislostech je oranžovými i modrými vnímáno výhradně jako cosi, co slouží k okamžitým stranickým a mocenským potřebám. Konstruktivní přístup a pochopení základních principů zde chybí na obou stranách. Zatím nám to jakžtakž procházelo, neboť v dobách tučných se snadno promíjejí nešikovnosti a přešlapy těch, kdo se motají pod nohama. Tyto doby jsou pryč, možná trvale. Zeď se blíží.
Život po nárazu Zápisníčky mají i jiní lidé než Češi, jimž to doporučuje senátor Töpfer. Mají je u ruky i kapitáni skutečné evropské ekonomiky a politiky. Pro ně je velmi snadné východisko z nouze – dvourychlostní Evropa. Už teď se rýsuje, jelikož zásadní rozhodnutí se odehrávají na úrovni eurozóny – do níž nepatříme – opět vinou malosti obou „velkých“ rivalů: sociální demokracie sabotovala přístup k euru svou politikou nakupování voličských hlasů za státní peníze, kdežto občanští demokraté mají euro zakázané z ideologických důvodů.
Tomáš Töpfer by nám mohl do zápisníčků k zapamatování nadiktovat několik hezkých větiček, jaké to pro nás bude dobré, až nás Evropa vystrčí za dveře: ano, Česko bude ostrov prosperity a svobody, země demokraticky spravovaná vzdělanými a inteligentními zástupci veřejnosti a všichni, Rusové i Američané, Evropané i Číňani budou žasnout nad naší moudrostí a budou se od nás učit.
Dobrou noc, děti.
***
Tomáš Töpfer by nám mohl k zapamatování nadiktovat několik hezkých větiček, jaké to pro nás bude dobré, až nás EU vystrčí za dveře
O autorovi| Ondřej Neff, novinář a spisovatel e-mail: ondrejneff@gmail.com
