Vítejte v Eurozóně! Minulý týden jsem dostal tiskovou zprávu, v níž německý sociálnědemokratický europoslanec Jo Leinen reaguje na stížnost senátorů ODS týkající se Lisabonské smlouvy. Leinen proslul antiklausovskými výroky již v minulosti. Takže když nyní označuje „lidi z okolí Václava Klause“ za „Protievropany“ (anti-Europeans), není na tom nic zvláštního. Zaujal mě výraz „umělá blokáda“ (artificial blockade) Lisabonské smlouvy pro sérii podání k Ústavnímu soudu. Připomíná mi to katechismus katolické církve, který za určitých okolností toleruje antikoncepci, pokud je „přirozená“. Myslí se tím pouze metoda plodných a neplodných dnů.
Která blokáda Lisabonské smlouvy je ale přirozená a která umělá? Proč je zrovna tato umělá? To Jo Leinen neobjasnil.
Ještě k žárovkám: promiňte, ale je to dobrý studijní materiál. Respekt otiskl velice zajímavý text bruselského dopisovatele týdeníku Die Zeit Jochena Bittnera Úder proti žárovce, který rekonstruuje, jakými kroky EU dospěla k zákazu klasických žárovek.
A potvrzuje se to, o čem jsme psal posledně. Evropská komise využila všech svých možností, aby žárovky zakázala mimo zraky veřejnosti. V euroslangu se tomu říká komitologie: návrh projde tolika výbory - konzultuje se s lobbisty, firmami, nezávislými a závislými experty, vědci - až vznikne dojem, že návrh je tak důkladně projednaný, že na politické úrovni již není co řešit.
Text Jochena Bittnera také osvětluje, že Komise k zákazu dostala mandát nejen řádným evropským legislativním procesem přijatou směrnicí o Ekodesignu, ale také od Evropské rady v březnu 2007 (summit prezidentů a premiérů zemí EU).
Summit EU - na němž Českou republiku zastupoval Mirek Topolánek - totiž přijal „Akční plán“, v jehož šestém bodě se hustým drobným písmem s co nejtěsnějším řádkováním píše: „Evropská rada vyzývá Komisi k urychlenému předložení návrhů, aby bylo možné přijmout požadavky na zvýšenou energetickou účinnost kancelářského a pouličního osvětlení do roku 2008 a žárovek a jiných forem osvětlení v domácnostech do roku 2009.“ Pokud vím, nepsalo se o tom nikde.
Obsáhle k žárovkám napsal Lukáš Macek (mnozí čtenáři si možná vzpomenou na jeho neúspěšnou kandidaturu do Evropského parlamentu) již před prázdninami na svém blogu. Napadla ho výborná věc. Přesně popsal proceduru vedoucí k zákazu žárovek a vypsal české představitele, kteří statovali u jednotlivých kroků, a nevystoupili proti. Navíc nám ani nijak nedali vědět, co se chystá. Zde je seznam: Milan Urban (ČSSD), Miroslav Ouzký (ODS), Mirek Topolánek (ODS), Aleš Řebíček a Martin Říman (ODS).
Ve svém textu navíc Lukáš Macek ukazuje, kolika orgány návrh prošel. Neříká tomu nicméně „komitologie“, ale píše, že „návrh nařízení vznikl po dlouhém a širokém připomínkovém řízení“. Milce klasických žárovek a odpůrce zakazování jistě bude mrzet, že připomínkové řízení nebylo také bystrozraké.
Vzpomněl jsem si na diskusi o tom, zda Evropská komise informuje, či se zabývá za peníze daňových poplatníků propagandou. V žárovkovém případě Brusel během čtyř let přípravy zákazu zapomněl veřejnost informovat úplně (anebo -to pro případ, že někde nějaká tisková zprávička mým zrakům unikla - informoval nedostatečně).
O autorovi| PETR ZAVADIL, zástupce šéfredaktora LN
