Podle některých analytiků udržují sunnitské arabské země v Perském zálivu a na Blízkém východě odstup od Iráku od pádu režimu Saddáma Husajna proto, že se obávají mocné, šíity vedené země v sousedství.
Irácká vláda si od jednodenního setkání slibovala zejména příslib další hospodářské pomoci a prominutí dluhů, k němuž vyzval účastníky irácký premiér Núrí Málikí. „Irák není chudá země. Má obrovské lidské a materiální zdroje, ale dluhy Iráku, které jsme podědili po diktátorovi (Saddámu Husajnovi), brání procesu rekonstrukce země,“ prohlásil Málikí na konferenci.
Zhruba 66,5 miliardy z celkové sumy 120,2 miliardy dolarů iráckého dluhu už bylo podle nejnovějších odhadů ministerstva zahraničí USA prominuto. Více než polovina zbývající dlužné částky přitom připadá právě na arabské státy v Zálivu, především Saúdskou Arábii a Kuvajt, dále Spojené arabské emiráty a Katar.
Kuvajtu kromě toho vyplácí Irák kompenzace za Saddámovu invazi z roku 1990, na což je povinen odvádět pět procent svých zisků z prodeje ropy. Tato platba letos dosáhne asi 3,5 miliardy dolarů.
„Irák není chudá země. Má obrovské lidské a materiální zdroje.“
