HAVANA/PRAHA Není to ani týden, co se kubánský režim ohradil proti tomu, že se skupinka lidí ze Spojených států sešla s tamními disidenty. Schůzka s „desítkou zaprodanců“, jak se o ní vyjádřila oficiální místa, se uskutečnila navzdory varování ze strany Kubánců, že půjde o jasnou provokaci. Američané se s disidenty sešli v Havaně po skončení jednání o přistěhovalecké politice. Podle nejmenovaného člena delegace samozřejmě nešlo o provokaci, žádný cizinec se totiž nesmí sejít s představiteli disentu: „Součástí naší práce je setkávat se nejen s představiteli vládních režimů, ale i s dalšími lidmi. To neplatí jen pro Kubu,“ citovala jej agentura Reuters a připomněla, že Američané podporují tamní disent už léta, v čele s asi dvěma stovkami odpůrců režimu, kteří momentálně sedí ve vězení.
Kubáncům v čele s novým lídrem Raúlem Castrem se to pochopitelně vůbec nezamlouvá a stěžují si, že od nového amerického prezidenta Baracka Obamy čekali víc než od jeho předchůdce George W. Bushe. Jde jim hlavně o to, aby Spojené státy zrušily embargo, které na Kubu uvalily před 48 lety. Obama udělal jen kosmetické změny s tím, že o zrušení embarga bude možné uvažovat, až režim přestane potlačovat lidská práva. Součástí jeho podmínek je i propuštění politických vězňů, což Kuba považuje za vměšování se do vnitřních záležitostí. Když se před necelými čtyřmi lety na Kubě ujal vlády bratr Fidela Castra Raúl, všichni potajmu doufali, že se přece jenom něco změní. A Raúl takovým dojmům i zpočátku sám nahrával – povolil lidem například milostivě mobilní telefony. Éra malých ústupků ale netrvala dlouho. Cestovatelé dnes mluví o tom, že v mnohém režim ještě víc přitvrdil. „Protáhly se a přitvrdily prohlídky na letišti,“ řekl LN průvodce tuzemské cestovní kanceláře, který létá na Kubu dvakrát ročně. „Nejhorší bylo, že mě zavřeli do izolované místnosti a drželi mě tam bez toho, aniž by mi cokoliv řekli. Po letech jsem měl opravdový strach.“
