Ale i z jiného soudku. Moc bych chtěl, aby si každý Brňan „adoptoval“ svého amatérského umělce a podporoval ho svou účastí, ať už vystupuje na scéně zavedené, nebo obskurní. Kdo ví, možná narazíme na budoucí Ivu Bittovou. A snad aby dobří muzikanti přišli do ulic zahrát častěji, a nikoliv jen kvůli neslavné vyhlášce o žebrání, která trapně pendrekovou dikcí může s vaničkou vylít i kdejaký kulturní počin. Snad zodpovědní radní už brzy přiblíží ideu, jak by mohly fungovat avizované music-pointy.
Než se tak stane, apeluji na strážníky, nechť posuzují mravní ohrožení kolemjdoucích zdravým selským rozumem a hrající muzikanty zbytečně neprudí kvůli spršce drobných ve futrálu. Nachmeleným bubeníkům bych rád řekl, že muzikant není ten, kdo má nejhlasitější djembe, ale ten, kdo s ním umí střídmě zacházet.
O autorovi| RICHARD A. LANK, spoluzakladatel sdružení Brnopolis
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
