OSTRAVA Na kole nejdříve do centra, pak možná až do Beskyd. Velké plány s budováním cyklostezek mají ostravští radní. Jejich naplnění ale vázne.
Většina stezek končí právě na hranicích okrajových částí a centra města. Sportuchtiví nebo ekologicky smýšlející Ostravané se tak musejí při cestě do práce zapojit do běžné dopravy a kličkovat mezi automobily. „Rád bych jel do práce na kole, ale nedělám to. Proplétat se v ranní špičce mezi auty, dýchat, co vychází z jejich výfuků, a ještě riskovat, že vás někdo méně opatrný smete, to je opravdu hloupost,“ stěžuje si Marek Říha z ostravského Zábřehu, který pracuje v centru města. Podobně obtížná je jízda do centra z Poruby a ani v samotném středu Ostravy zóny pro cyklisty prakticky nejsou.
Zastupitelé spěchají na pomoc. Do budování nových stezek chtějí letos investovat na dvacet milionů korun. Využití tak ještě tento rok najde stezka, která napojí do stávající sítě ostravský obvod Plesná. Kromě městské pokladny na ni přispěje i stát z fondu dopravní infrastruktury. Trasa povede mezi Plesnou, Porubou a Martinovem. Další ze stezek má propojit Porubu, Krásné Pole a Velkou Polom.
Ostrava Mekkou cyklistiky?
Cyklistické mapy má obohatit i nová stezka ve Slezské Ostravě. Má vést kolem řeky Ostravice a spojit Slezskoostravský hrad s vrchem Landek a Hornickým muzeem. „Stavba bude zahájena v polovině příštího roku. Nyní je ve fázi projektové přípravy,“ tvrdí mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.
Za nové stezky a zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě už několik let bojuje sdružení Ostravští kolaři, které pořádá pravidelně propagační cyklojízdy městem. Loni na podzim tímto způsobem aktivisté seznámili vedení města s hlavními problémy souvisejícími s tímto ekologickým druhem dopravy.
Kolaři přitom poněkud neskromně označují Ostravu za město, kde jsou ty nejlepší podmínky pro kola v republice a možná ve střední Evropě. A to kvůli tomu, že město je prakticky na rovině, a také kvůli jeho značné rozloze. Kritika směřuje právě na skutečnost, že centrum je odříznuto od všech okrajových čtvrtí. Cyklostezky končí na Fifejdách, není, jak se dál dostat středem města směrem na Slezskou, konstatují mimo jiné kolaři ve výčtu kritických připomínek.
Na kole z Ostravy až do Beskyd Podle Vojkovské jsou už potřebné trasy ve stadiu projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Včetně sedmnáctikilometrové trasy podél řeky Ostravice, která by právě s centrem spojila OstravuJih. Teoreticky by se mohla stavět už v polovině příštího roku. Jenže plánovaná stavba protíná mnoho pozemků mnoha majitelů a vše se ještě může zkomplikovat.
Stavba takové stezky by vyřešila i nářky mnoha cyklistů, že se z centra nemohou vydat proti proudu Ostravice směrem k Beskydám. Podél Ostravice by ale nemusela vést jediná trasa. Další má vyrůst mezi obcí Baška u Frýdku-Místku a vést přes Frýdlant nad Ostravicí až do horských obcí Ostravice a Čeladná. „Velmi o tuto trasu stojíme, snad se začne už letos stavět,“ uvedl starosta Frýdlantu nad Ostravicí Jiří Mořkovský. Dvacetikilometrová trasa, kterou by zdatnější Ostravané mohli využít k jízdě až do Beskyd na kole, má už hotovou projektovou dokumentaci a města a obce v povodí Ostravice žádají kraj o dotace na její stavbu.
V Ostravě je 192 kilometrů stezek, územní plán přitom do budoucna počítá až s 330 kilometry.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
