Být hasičem totiž neznamená jen jezdit po požární tyči, vozit se v autě s houkačkou a udržovat se v kondici. „Jsme takové holky pro všechno,“ povzdechne si Korec. „Nejenže zachraňujeme lidi a jejich majetky, pomáháme i páčit zámky, rozstříhávat pouta, sundávat kočky ze stromů i přesvědčovat děti, aby pustily zpět domů maminky z balkonů,“ vypočítává. I proto je zřejmě hasič v očích Evropanů nejdůvěryhodnějším povoláním.
Kuriózní případ, ke kterému nedávno Korcovy lidi přivolali, byla dětská ruka uvězněná v automatu na balonky. Povinnost hasiče je nejen zachraňovat lidi, ale pokud možno přitom nic nepoškodit. Rozebrali tedy automat do posledního šroubku, vyprostili chlapcovu ruku a automat složili zase zpátky. „Také jsme vyndávali křečka z výtahové šachty,“ vzpomíná s úsměvem Korec.
Ustát to bez následků Jejich výjezdy ovšem vtipné momenty často nenabízejí. V případě, kdy dvě a půl hodiny intenzivně a bez přestávky pracujete na tom, abyste zachránili z vraku tramvaje těhotnou ženu s ramenem propíchnutým kovovou tyčí (doslova ji z trosek vyřezáváte autogenem), se bez péče odborníka neobejdete.
Proto je součástí hasičského sboru i psycholog. O tom, zda hasič po zásahu potřebuje posttraumatickou péči, rozhoduje velitel. „Pokud se dostaneme do stresové situace, poznám na chlapech, zda to potřebují rozebrat,“ říká Korec. Po náročné akci proto psychologa volá okamžitě, aby se nikdo z jeho lidí nedostal do stavu, kdy by nemohl dál fungovat. Podle Korce ale může hasič pomoc psychologa samozřejmě vyhledat kdykoli, kdy potřebuje.
Práce hasiče je nesmírně náročná také fyzicky. Někdy představuje dlouhé hodiny manipulace s těžkými stroji, s jejichž pomocí se oběti vyprošťují. „Většinou po službě nechodím spát, šest přerušovaných hodin mi stačí,“ poznamenává Daniel Korec. „I když je pravda, že ve službě to není opravdové spaní, je to takové polospaní na vodě. Po zásahu na havarovaných tramvajích jsem ale spát šel, řekl jsem ženě a dětem, že si prostě musím odpočinout.“ Připraven do dvou minut Hasičské výjezdy jsou vyčerpávající, přestože trvají v průměru kolem dvaceti minut. Hasič, který má právě službu, musí být v jakoukoliv denní či noční dobu do dvou minut nachystaný do akce. To znamená, že na sebe navleče výstroj vážící padesát kilogramů, naskakuje do auta a vyjíždí. Dvě minuty uběhly.
Šestičlenná posádka by měla postupovat k cíli rychlostí kilometr za minutu. „V autě analyzujeme situaci a připravujeme se na okamžitý zásah. Při nehodě není čas na to, abychom po příjezdu chodili okolo hořícího auta a přemýšleli, co budeme dělat,“ vysvětluje Korec. „I když předem nikdy nevíme, jak přesně situace vypadá.“
Velitel čety je právě v těchto chvílích nejvytíženější osoba z celé skupiny. Na místě okamžitě zhodnotí situaci, a už když vybíhá z auta, musí bleskurychle rozdělit úkoly. Sám pak pomáhá při hašení či vyprošťování. Do toho navíc musí registrovat, jak dlouho je každý z jeho lidí v ohni a kým bude vystřídán. „Většinou po velkém zátahu nemám pocit deprese, spíš přemýšlím nad strategií, jestli jsem něco nemohl udělat lépe nebo rychleji,“ hodnotí svou práci Korec.
Na kulečník není čas Služba hasiče trvá 24 hodin, následují dva dny volna, pak další služba. V rámci čekání na výjezd je ovšem jejich čas přesně rozvržený a využitý do posledního okamžiku.
Do služby nastupují v sedm ráno, a protože za stav stanice a jejího zařízení zodpovídají sami, celý den věnují kontrole a opravám aut a další techniky, aby byla ve chvíli zásahu spolehlivě použitelná. V 15.30 pak začíná povinné cvičení. Dvě hodiny nato se umyjí, navečeří a od půlnoci do šesté ranní drží noční pohotovost.
Ať už dělají cokoli, ať jsou ve sprše, s večeří v ústech nebo s rukama od oleje, musí být kdykoli připraveni do dvou minut vyrazit do akce,
„Častokrát lidé říkají, že si tu hrajeme celý den kulečník. I když ho tu máme, za patnáct let, co tu jsem, nepamatuji, že by ho chlapi někdy hráli,“ poznamenává velitel hasičské čety Daniel Korec. „Nemají na to ve službě čas,“
***
I armáda při povodních podléhá hasičskému velení
Při povodních pomáhají kromě profesionálních a dobrovolných hasičů i vojáci. Vojsko je přivoláno ke katastrofě hejtmanem, starostou obce nebo velitelem požární ochrany. Nasazení armády určuje tzv. Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky. Vojáci mohou být v případě povodní a jiných krizových situací povoláni na záchranu životů, majetku, životního prostředí i k likvidaci následků pohromy. Při povodních jsou vojáci podřízení veliteli zásahu. Tím je velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář Hasičského záchranného sboru České republiky s právem přednostního velení. Pokud velitel není ustanovený na místě, hasiči a vojáci kooperují pod velitelem převažujících sil Integrovaného záchranného systému (IZS) ČR, které na místě zasahují. IZS zahrnuje hasičský, záchranný a policejní sbor ČR. bas
