Portál www.europeana.eu, spuštěný oficiálně koncem minulého týdne, téměř okamžitě zkolaboval pod zájmem uživatelů a v současnosti na něm místo slibovaných uměleckých děl najdete jen omluvu a informaci o oddálení zahájení provozu. Množství přístupů prý ve špičce přesahovalo deset milionů žádostí, a tak se technici snaží předělat systém, aby takovou zátěž vydržel. Slibují, že tak učiní do půlky prosince.
Europeana se svou filozofií snaží navázat na takzvanou Alexandijskou knihovnu, což byla největší starověká bibliotéka v egyptské Alexandrii, vybudovaná z podnětu Ptolemaia I. V dobách své největší slávy obsahovala několik set tisíc spisů zahrnujících prakticky veškeré někdejší vědění. Byla však zničena při válkách a náboženských bouřích.
Historie v souvislostech Nový projekt Evropské unie se však nesnaží pouze nashromáždit kulturně významné umělecké památky, ale také je uvést do historických souvislostí. Při procházení portálu tak bude k dispozici časová osa, s jejíž pomocí budete moci snadno srovnat, jaké obrazy,jaká literární díla nebo hudba vznikla v dané době.
Unikátní má být rovněž způsob, jakým se dané informace shromažďují. Europeana nefunguje jako nějaký centrální sklad, ale pouze jako portál, skrze nějž můžete přistupovat k digitalizovaným dokumentům jednotlivých knihoven, muzeí a archivů. Jim také přispívá na projekty týkající se digitalizace a archivace. Samotný realizační tým pak tvoří jen čtrnáct lidí. Hned ze začátku by měly být zpřístupněny více než dva miliony uměleckých děl. Jejich počet naroste do roku 2010 na pětinásobek. Roční provoz přijde na 2,5 milionu eur.
Bubliny a byznys Je zajímavé, v jaké konstelaci tento projekt přichází. Rozšíření kapesních přístrojů umožňujících elektronickou četbu (mobilní telefony, kapesní počítače a podobně) totiž oživilo trh s elektronickými knihami. O něm se svého času hodně diskutovalo. Přístup k takzvaným e-bookům jakoby kopíroval historii „internetové bubliny“: napřed velký poprask spojený s prorokováním „konce klasické knihy“, posléze opadnutí zájmu (splasknutí bubliny), které vyvolalo i krach několika firem – a nakonec vznik perspektivního byznysu postaveného na rozumných základech.
O provoz funkčních elektronických knihoven tak dnes usilují i obří komerční firmy v čele s Google, který má svůj portál uzpůsobený pro vyhledávání knih na adrese books.google.cz. Po zadání např. názvu knihy vám Google vyhledá její vydání, nabídne obsah, krátkou ukázku, odkazy na recenze a související webové stránky a vědecké práce. Díla, na něž se nevztahuje autorské právo, která jsou v elektronické podobě, vám server nabídne ke stažení.
Gutenberg zatím nepřekonaný Nejslavnějším projektem nabízejícím legálně elektronickou podobu klasických děl zůstává i nadále nekomerční Project Gutenberg. Ten se zrodil v hlavě Michaela S. Harta už v roce 1971, kdy Hart sám začal s ručním přepisováním a šířením volně přístupných textů. Jeho projekt je založen na práci dobrovolníků, jednoduchém formátu textu a snaze vyjít vstříc co nejširšímu okruhu čtenářů. V současné době nabízí přes pětadvacet tisíc knížek, včetně Čapkova R. U. R.
***
Zatím největší funkční elektronickou knihovnou svého druhu zůstává nekomerční Project Gutenberg, v němž si lze přečíst více než 25 tisíc děl, včetně Čapkova dramatu R. U. R.
Projekt Evropské unie Europeana se představil veřejnosti, ale zatím ještě ne ve funkční podobě. Zpřístupnit by měl veškeré evropské kulturní dědictví.
O autorovi| ONDŘEJ POHL, Autor je vedoucí sekce Svět techniky serveru Lidovky.cz
