* LN Stížnost na reformní zákony chce ČSSD podat ve chvíli, kdy vyjdou ve sbírce zákonů. To bude nejdřív za měsíc. Může Ústavní soud stihnout rozhodnout ještě před koncem roku?
Podle mne to stihnout nelze.
* LN Může Ústavní soud vydat něco jako předběžné opatření a reformní zákony pozastavit do svého konečného rozhodnutí?
Ústavní soud s tím nemůže udělat nic. Je sice velmi kreativní, ale předběžné opatření v případě přezkumu ústavnosti zákonů nepřipadá v úvahu. V případě stížnosti poslance Melčáka (na předčasné volby na podzim 2009 pozn. red.) šlo o něco docela jiného. Melčák se domáhal toho, aby Státní volební komise nepodnikla konkrétní kroky, nikoliv zákazu vyhlášení zákona.
* LN Pokud Ústavní soud ČSSD vyhoví, stane se tak zjevně až poté, co reformní zákony 1. ledna začnou platit. Bude muset stát zpětně vracet peníze lidem?
To asi ne. Od chvíle, kdy bude nález soudu vyhlášený a bude stanovena jeho vykonatelnost, ovšem tyto zákony již nepůjde používat. To však neznamená, že vy coby stavební střádal byste se nemohl obrátit na ministerstvo financí či na soud.
* LN U stavebního spoření si ČSSD chce stěžovat na to, že vláda zasahuje do platných smluv a hodlá zdanit státní podporu za rok 2010. Má šanci uspět?
Námitka, že se zasahuje do platných smluv, je méně podstatná. V tomto ohledu je nutné vyřešit hlavně otázku, jestli mají smluvní ustanovení přednost před zákonem. A to nejspíš nemají. To by si pak totiž mohl kdokoliv napsat do smlouvy v zásadě cokoliv a pak se domáhat, aby to zákonodárce respektoval. Co ale může soudu opravdu vadit, je ono dodaňování. Tady zkrátka vznikl během roku 2010 nárok na státní příspěvek pro všechny ty, kteří odváděli peníze, a někdo teď s účinností od příštího roku příspěvek zdaní padesátiprocentní sazbou. Otázkou je už to, jestli to není retroaktivní a nemělo to být oznámeno rok předem. Sporné je ale i to, jestli stát může zdanit cokoliv, a tedy i příspěvek na stavební spoření, v libovolné výši.
* LN V případě sociálních škrtů ČSSD namítá, že koalice nedovolila ve sněmovně obecnou rozpravu a zkrátila tím práva opozice...
Nesporně takový postup jednací řád sněmovny umožňuje, ovšem ve stavu legislativní nouze. Tady je to ale sporné v tom směru, že podle opozice podmínky pro stav legislativní nouze nebyly vůbec dány, a když už se v ní jednalo, tak se ještě využila ta její zesílená varianta (bez obecné rozpravy), která je určena pro situace, kdy voda nezadržitelně zaplavuje Česko. ČSSD se může odvolat v podstatě jen na jeden starší nález Ústavního soudu, a to na ten, který se týkal Topolánkova reformního batohu. Tehdy si stěžovali (ČSSD) na to, že Senát přijal usnesení vůbec se nezabývat návrhem zákona. K tomu se Ústavní soud vyslovil tak, že jde o porušení norem parlamentní kultury, a v případě, že by se to stalo praxí pro zavírání úst opozice, považoval by to za protiústavní jednání. Jde ale o to, jestli jde o souměřitelné záležitosti, a také o to, jestli to bez dalšího platí i pro sněmovnu, nebo jestli by ji Ústavní soud také nejdříve jen pokáral – stejně jako se zachoval vůči Senátu.
