Čtvrtek 30. června 2022, svátek má Šárka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Do Koreje ve slaměných sandálech poezie

Česko

Ohromná poetická tradice asijského prostoru se tentokrát připomíná výborem básní Slyším padat sníh.

Českého překladu se dočkal středověký korejský básník Kim Si-sup (1435 – 1493) a jeho poezie hansi. Tenhle podivín, učenec buddhismu, ale také znalec taoismu a neokonfuciánství, byl anarchistou své doby. Nejprve rýsující se kariéra u královského dvora, pak vzpoura proti mocným, odmítnutí hodností a odchod do ústraní buddhistického kláštera. I tam byl považován povětšinou za potížistu. Několik desetiletí žil jako mnich putováním od kláštera ke klášteru. Choval se často v očích praktických jako pošetilec, dávající přednost rozumnosti a poctivosti přírody před nabídkou lidské malichernosti a pýchy. Tichý blázen, samotář, obtížně kamkoliv zařaditelný. Buddhista bezdomovec, beroucí každodenně vážně svůj úkol postupného se zbavování Tří jedů – chtění, hněvu a nevědomosti. Básník, pijící rýžové víno a denně píšící poezii. Cíl je jasný – najít smysl, zbavit se tíhy osamělosti, získat nadhled nad světem. Pobýváním v přírodě lépe porozumět koloběhu vznikání a zanikání. „Noc se prohloubila/V horském klášteře rovnám knot olejové lampy/S mnichem sdílím smích a vyprávění/Neužíváme našich myslí, abychom mluvili sami o sobě/protože nechceme znovu vířit zmatené světské záležitosti.“

Nebývá snadné proniknout bez hlubších znalostí souvislostí do východní poezie. Jako při každé návštěvě jiné kultury je nutné smířit se s tím, že nepoučenému uniknou některé dvojsmysly a narážky, citace a parafráze.

Znovu a znovu se ale dá žasnout, jakého účinku dokážou největší mistři již po staletí dosáhnout prostou a zdánlivě jednoduchou fintou – z přesného, až puntičkářského, sledování přírodních dějů přejdou několika slovy k vydatné transcendentální pointě, která umožní najednou o trochu víc „vědět“. Kim Si-sup ovládá tohle umění s lehkostí a jakousi přirozenou moderností.

Nebýt toho, že jeho popel po buddhistické kremaci již dostal posmrtné jméno – Jasná skromnost – mohlo by znít klidně třeba Gary Snyder, nebo dokonce Marianne Moorová. „Po celý den se svěřuji nohám ve slaměných sandálech/ přejdu jednu modravou horu a objeví se další/mysl mi netíží žádné myšlenky, tělu je lehce/Cesta nemá jméno, kdyby měla, nebyla by cestou.“

Kim Ki-sup: Slyším padat sníh

DharmaGaia 2010, 112 stran, přeložila Ivana M. Gruberová

Autor:

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Rozvod, má prohra. Voříšek o synech, bohu Nedvědovi i bláznivé dietě

Premium Evropský titul, zlato se Spartou, reprezentační srazy v pověstném hotelu Praha i rady od idolu Pavla Nedvěda, ale taky...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...