Jeho návštěva patrně souvisí s plánovanou stavbou mrakodrapů na Pankráci. Vloni Bandarin přijel do Petrohradu, kde se chystá podobná výšková stavba. Ministerstvo kultury, které nejprve pankrácké mrakodrapy zamítlo a posléze se přidalo ke kladnému postoji magistrátu, Bandarinův pobyt odmítlo komentovat.
Mise expertů možná přijede do Prahy zjišťovat i to, jestli Praha patřičně uchovává skvosty, pro něž bylo její historické jádro na seznam památek světového kulturního dědictví zapsáno. Před rokem nad touto péčí UNESCO vyjádřilo „vážné znepokojení“, které vyvolala především právě zamýšlená výstavba pankráckých mrakodrapů. Ty sice nemají stát přímo v Pražské památkové rezervaci, ale nevyhnou se jejímu ochrannému pásmu.
Výbor UNESCO požádal loni v létě Česko, aby do konce letošního února zvážilo dopady zamýšlených projektů na výjimečné hodnoty historického centra.
Česko a Praha v minulých letech zaslaly UNESCO tři materiály. Jeden se týkal výškových staveb, další stavu památkové péče v historickém jádru. Posledním dokumentem bylo Prohlášení o světově výjimečné hodnotě Prahy. Ministerstvo kultury obsah zpráv nezveřejnilo.
Návštěva Bandarina může být podle významného památkáře, jenž si nepřál být jmenován, také vyjádřením nedůvěry v objektivitu zprávy, kterou český stát o péči o své památky výboru UNESCO poslal.
Za UNESCO navštěvují světové památky různé typy misí. Pokud se teprve jedná o případný zápis památky na seznam světového dědictví, přijíždějí na místo zástupci ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel), jež je poradcem UNESCO v tomto směru. Na takzvané reaktivní mise, kam patří i ta současná pražská a která znamená posouzení péče o již zapsané památky, jezdí vedle odborného pracovníka ICOMOS i „diplomatická mise“. Je jí zástupce Centra světového dědictví UNESCO.
Návštěva z UNESCO patrně souvisí se stavbou mrakodrapů na Pankráci.
