* LN Vidíte ve výstavbě nějaké změny, které přinesla krize?
Radek Šíma: Sledujeme, že kvalitativní standard budov vyskočil nahoru. Šlo hlavně o byty pro střední třídu, která byla v době nemovitostního boomu hlavním předmětem zájmu. Zatímco před krizí se na kvalitu postaveného domu nebo na uspořádání dispozic příliš nehledělo, nyní se to stává prioritou. Libor Čížek: Záleží samozřejmě na developerovi. Jsou tací, kteří pořád staví ty takzvané masovky, tedy bytové projekty s velkým počtem bytů, standard odpovídá ceně a kvalita se stává diskutabilní. Vše se odvíjí od použitých materiálů. Pak se nelze divit, když slyšíte souseda několik pater nad vámi, jak se hlasitě směje.
* LN Jak vzniká spolupráce s developerem?
RŠ My osobně jsme se snažili orientovat na developery, u kterých jsme měli pocit, že dělají svou práci poctivě a líbily se nám jejich dřívější projekty. Pak se nám postupně podařilo získávat další a další zakázky. Hledali jsme spíš někoho, kdo chce stavět na kvalitnějších pozemcích, od čehož se následně odvíjí také úroveň celého projektu a následná klientela. LČ Jednoduše jsme se snažili o to, abychom nemuseli dělat ty masové projekty.
* LN Je rozdíl v používaných materiálech u menších bytových projektů a u těch masovějších?
RŠ Přijde na to, zda máte na mysli vizuální nebo technologický rozdíl. V případě toho technologického je rozdíl rozhodně znát. Například standardem každého bytu bývá balkon. Jenže ten má kolikrát takové rozměry, že si na něj člověk nemůže dát ani stůl a židli, aby si tam vypil kávu. Ložnice mají občas takové rozměry, že nemáte kam umístit dvoumetrovou postel. Laika však kolikrát na bytě, o jehož koupi uvažuje, zaujme úplně něco jiného a tyto detaily už vůbec nevnímá. Uvědomí si je až třetí měsíc po nastěhování, když už je pozdě.
* LN Pokud developer použije při stavbě levnější materiály, o kolik může srazit náklady? Prý až o třetinu...
LČ Takové případy jsme již řešili a možné to určitě je. Už jenom využití rozdílného materiálu na fasádu může vyjít o třetinu levněji. Záleží i na tom, jaké vybere podlahy, dveře, okna a podobně. RŠ Byli bychom však neradi, aby to vyznělo tak, že kvalitní architektura musí být drahá. To vůbec není pravda. I drahý barák může být naprosto příšerně řešený.
* LN Jak si má poradit laik, který nemá na zaplacení odborníka schopného posoudit stav bytu?
LČ Dobré je zjistit si reference na developera, na jeho minulé projekty. Tyto stavby si také obejít. Nejlepší je však mít s sebou někoho, kdo tomu aspoň trochu rozumí. Laik vidí hezkou budovu, ale odborník zaznamená již zvenku chybičky, které v sobě daný projekt nese.
* LN Vaše kancelář působí na trhu od roku 1992. Nastal od té doby nějaký zásadnější zlom v pojetí bytové výstavby?
LČ Zajímavé bylo sledovat změny v polovině 90. let. Tehdy jsme spolupracovali na výstavbě větší obytné zóny v Praze 4. Najednou byla možnost vystěhovat se ze socialistického paneláku do něčeho novějšího, lidé měli najednou velké oči. Dámy chtěly například obrovskou kuchyň. Po půl roce od nastěhování, když jsme k nim přišli na návštěvu, zabíraly polovinu té kuchyně různé naskládané předměty, časopisy a noviny. Samozřejmě, kuchyň byla příliš velká, a tak si z ní majitelé udělali nehezké odkladiště věcí. Dělaly se také obrovské ložnice. Postupem času však lidem došlo, že v tom pokoji opravdu jenom spí, a navíc je tam zima, protože tak velký pokoj se dá jen stěží vytopit. Na přelomu tisíciletí proto přišel další zlom, kdy lidé začali uvažovat racionálněji a šetrněji.
* LN Jak krize ovlivnila množství zakázek, na kterých pracujete?
RŠ Musím říct, že jsme měli štěstí. Bylo to z více důvodů. Nechtěli jsme se zaměřit pouze na jednoho velkého developera a jeden obor. Projektujeme nejen bytové, ale také rodinné domy, občanské stavby, kancelářské budovy, haly, děláme i urbanismus. A snažíme se mít víc klientů. Rozložení rizika je v tomto období velmi důležité.
* LN Prodloužila se i jednání o projektech s investory?
RŠ Jak s kterými. Zejména ti, kteří financují projekty z vlastních zdrojů, rozhodně nezahálejí. Peníze jsou jednoduše dražší, než byly dřív, a občas se nestačíme ani ohánět. LČ Určitě se změnila fáze realizace stavby. Mnoho investorů nyní spíš vyčkává, co se bude dít v nejbližších měsících.
* LN Kolik času uplyne od případného vítězství v soutěži na konkrétní projekt do chvíle, kdy je hotova jeho finální podoba?
LČ Někdy stačí pouze jedna schůzka, jindy den a jindy se na projektu pracuje rok i déle. Je to opravdu individuální. RŠ Dobrým příkladem je projekt domu pro seniory v pražských Bohnicích, na kterém momentálně pracujeme. Jelikož se zde slučuje několik různých funkcí od bydlení, přes léčebnou část a bazén až po restauraci, které bude moci využívat i veřejnost, trvá delší dobu, než se vše skloubí v jedno. Jde o první budovu takového typu v Česku, kde mají mít důchodci stálý kontakt se zbylým okolím.
* LN Jak hodnotíte současnou úroveň tuzemské architektury?
RŠ Ačkoliv se to možná nezdá, úroveň architektů se u nás postupem let viditelně zlepšila. Vzniká stále víc velmi kvalitních objektů. Ve srovnání s okolními zeměmi je na tom úroveň české architektury asi podobně jako naše ekonomika. Patříme na stejnou úroveň se Slovinskem nebo Slovenskem. Špičková architektura se vytváří například v Nizozemsku, v Rakousku nebo v Německu.
* LN Jaká je konkurence a rivalita mezi tuzemskými architekty?
RŠ Naše profese je na konkurenci založena. Soutěžíme od začátku, posouvá nás to dál. Když získáte jednu zakázku z těch deseti, o něž se snažíte, jste v tomto oboru úspěšní. O rivalitě bych však nemluvil. Naopak, protože sami víme, kolik práce stojí jeden projekt, dokážeme ocenit i dobrou práci konkurenta. LČ Dnes je například mnohem těžší projekt prosadit na trhu než postavit.
* LN Podle čeho developer volí?
RŠ Možnosti jsou různé. Někdy probíhá výběrové řízení formou pohovoru, někdy je potřeba přinést jednoduchou skicu budovy, někdy jde o formu soutěže, kdy si developer sám pozve pár architektů, o které má zájem. I ti, s nimiž spolupracujeme dlouhodobě, poptávají pro srovnání většinou tři nebo čtyři další architekty. LČ Pozitivní je na tom to, že máme na každý projekt určitý čas. Nemusíme se hnát, abychom dokončili rychle jeden, protože už nám dýchá na krk další. Máme vše celkem dobře časově rozděleno.
* LN Co se projektuje nejlépe?
RŠ Typologicky je to podle mě jedno. Je důležité, aby se architekt v projektu našel, viděl v něm příběh. Například jeden z našich prvních projektů, který nám pomohl v rozběhu, byla fabrika. To byla krásná práce.
* LN Dá se do takové zakázky vložit nějaký osobní přínos?
RŠ Samozřejmě. Velmi zajímavé je vymyslet to tak, aby provoz v budově i v okolí správně fungoval. LČ Navíc jde o to, aby ta budova vypadala příjemně. Lidé z ní i z okolí by ji měli vnímat pozitivně.
* LN Co nejvíc ovlivní vzhled české architektury v budoucnu? Velcí developeři s jejich masovou výstavbou?
LČ Naopak, myslím, že této výstavby by mohlo ubývat. Bude stále méně takových pozemků v nabídce, zejména v Praze. RŠ Není ono už nyní těch bytových domů nějak moc? Problém, který nás bude do budoucna tížit stále víc, je vybydlování center měst. Z kdysi krásných čtvrtí plných života se stávají sice atraktivní, ale vybydlené a prázdné shluky domů. LČ Průběh toho vybydlování připomíná sinusoidu. Nejdříve se začali lidé stěhovat do nově postavených satelitních částí do třiceti kilometrů od Prahy. Pak jim děti dorostly do školního věku a oni zjistili, že každodenní vožení do školy a na různé kroužky je náročné. Tak se nastěhovali zpátky do města. Pak vznikl další satelit a vše se opakovalo.
* LN Co se s těmi satelity stane?
RŠ To je problém. Již nyní se stávají neprodejnými. Neumím si představit, kdo je bude chtít rekultivovat nebo zbourat.
* LN Jaký máte názor na mrakodrapy na pražské Pankráci?
RŠ Podle mě tam ty mrakodrapy jednoznačně patří. LČ Je však důležité říct, že taková výstavba má být v Praze na Pankráci, a nikde jinde. RŠ Například po revoluci byly nějaké tendence postavit mrakodrap uprostřed Vítězného náměstí v Praze 6.
* LN Co se vám na české architektuře líbí?
RŠ Opravdu se mi líbí to, že v podstatě všechny sociální vrstvy bydlí vedle sebe. LČ Například v Kalifornii jsou bohaté čtvrti obehnány plotem. Ve Švýcarsku sice žádný plot přeskakovat nemusíte, ale když potom po takové čtvrti jdete, cítíte, že tam vůbec nepatříte. Moc se mi líbí, když vedle sebe stojí klasický cihlový dům, kde bydlí obyčejní lidé, a vedle toho najdete luxusní rezidenční novostavbu, která s ním koexistuje bez jakýchkoli problémů. RŠ Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že hodnota lokality, kde vznikne nějaký luxusní nebo zajímavý projekt, rapidně vzrůstá, a to jak z ekonomického hlediska, tak zejména v sociální rovině.
