* LN Nakolik chovatelům pomůže posunutí povinnosti testovat na BSE krávy a býky až od 48 měsíců, a ne od 30 jako dnes?
Ušetří nám to peníze. Na rozdíl třeba od Německa musíme totiž prakticky všechna vyšetření platit sami. Liší se to, ale jedno stojí zhruba 800 korun. Faktem je, že masokostní moučkou se dnes již nekrmí, a je proto otázkou, jestli jsou ještě vůbec nějaká vyšetření na BSE nutná.
* LN Kolika kusů dobytka se navrhovaná změna dotkne?
Býci se zabíjejí většinou dříve, než se dožijí dvou a půl roku, odkdy se dnes testuje. Někdo zabíjí v roce a půl, někdo ve dvou letech, ale někdo i později. U jalovic a krav to lze těžko odhadnout. Porážejí se totiž průběžně, když jsou vyřazeny z chovu - třeba kvůli nějaké vadě, dejme tomu na noze. O nějaké obrovské procento zvířat nepůjde, každá koruna je ale pro zemědělce dobrá.
* LN V Česku se v přepočtu na obyvatele jí nejméně hovězího v EU. Může za to i BSE?
V začátcích to vliv na pokles obliby hovězího mělo. Pak, dovolím si tvrdit, většina spotřebitelů, která se o věc zajímala, zjistila, že jde vlastně o nejbezpečnější maso, když je tak přísně sledované. Najdete samozřejmě určité procento lidí, kteří hovězí z tohoto důvodu nejí. Tomu ale nezabráníte. Mezi skutečné důvody, proč se u nás jí málo hovězího, patří cena a pak skutečnost, že v Česku jatka, obchody a restaurace neumí často maso nabídnout tak, aby bylo ve špičkové kvalitě. Velmi se to zlepšuje, ale zatím to jsou spíš vlaštovky.
