Vždycky, když opakují Nagano, tak mám slzy v očích. Ale jsou i chvíle, kdy se člověk stydí, že je Čech.
Ještě neuplynulo ani čtyřiadvacet hodin od smrti Jana Kaplického, a už jsem dostával e-maily o tom, že ho nejspíš někdo otrávil místo Davida Černého, a další vtípky typu „Proč to Jan Kaplický zabalil? Protože zjistil, že už se mu to nepostaví ani na Letný.“
To je opravdu smutné. Jako by někteří lidé nebyli schopni rozlišovat, jako by „humor“ v hlavách Čechů vznikal setrvačně. Proto je dobře, že nám Bulhaři nyní v Bruselu dali výchovný políček. Ukázal se tak jeden z kladných dopadů těsnějšího evropského setkávání.
Mluvím samozřejmě o díle Davida Černého. Ten jím odhalil evidentní skutečnost: EU je ustrašená a postavená na písku.
A za tuto svou „odvahu“ byl po zásluze potrestán.
Jako by se zde totiž slil český smysl pro humor s čecháčkovstvím.
Již v minulosti zde žijící Bulhaři protestovali proti neúcty plné písni od J. A. R. Oponovali i rčením „dřu jako Bulhar“. Ano, na tureckém záchodě se nedá dlouze vysedávat... Nyní se zase Bulhaři ohradili proti výtvarnému dílu již zmíněného Davida Černého.
A tady je právě třeba dodat kulturní kontext, který české straně chybí – Evropa tedy ještě není dostatečně propojená. Češi jsou hrdí na svůj smysl pro humor, a to až tak, že si nepřipouští, že by ho někdo mohl mít také – a už vůbec ne větší. Zde právě kosa narazila na kámen – na bulharský smysl pro humor. Pro bulharského vtipálka – zvláště v okolí Plovdivu – totiž není větší potěšení, než uvést v omyl toho, kdo si dělá legraci.
A to se přesně povedlo i nyní v souvislosti s Davidem Černým a Sašou Vondrou. Ti, kteří chtěli vypadat jako mazaní vtipálci, tak jsou napálenými lojzíky, kteří se se smutkem ve tváři omlouvají těm, kteří jen stěží potlačují smích.
Český humorný nadhled tedy dostal pořádnou lekci. Snad i ta ale prohloubí propojenost a sílu Evropy, potřebnou zvláště dnes, kdy je třeba řešit spoustu problémů. Člověk znalý historie kupříkladu dobře chápe obavy Moskvy z možného ohrožení: v čele Francie stojí muž nevelkého vzrůstu a v Německu stále roste obliba biatlonu.
O autorovi| Ondřej Horák Autor je uznávaným odborníkem na bulharskou kulturu a historii, v letech 1980 a 1982 byl v zemi na dovolené a rovněž přečetl dvě bulharské knihy.
