Fotbaloví bafuňáři zakončili volbu kouče fotbalové reprezentace tak, jak ji začali: fraškou. Přednost před Jozefem Chovancem dostal překvapivě Petr Rada.
Ne že by opačná volba pro národní tým slibovala lepší perspektivu. Nemá ani cenu opakovat stokrát napsané: Rada jako hlavní trenér v žádném klubu nezaznamenal výrazný úspěch, jako reprezentační asistent také ne. Už z útržků jeho vizí (přesvědčit k návratu Jana Kollera, dosáhnout jednoty týmu) si každý udělá o jeho „moderně“ obrázek sám.
Je také zbytečné se rozčilovat nad frontmanem Vlastimilem Košťálem a spol. Konali, jak konají vždy, což je největší potíž českého fotbalu.
Nemělo by se ale zapomínat na toho, který pod záminkou odporu ke Košťálovi odmítl. Ivana Haška si přáli za kouče národního týmu všichni. On ale vycouval. Prý kvůli Košťálovi a spol. nemohl jinak. Mohl. Příští rok frontman končí a rok už by to Hašek jistě vydržel i s Košťálem. Měl by média v zádech a většina fotbalového národa by byla na jeho straně.
Hašek si možná spočítal, že do té doby Rada vše zpacká a on pak přijede jako princ na bílém koni. Tou dobou ale už mohou být vyhlídky na účast na příštím mistrovství světa v trapu. Svým způsobem za to bude moci i Hašek. Třeba se jen bál, že by po pár úvodních porážkách ztratil gloriolu spasitele.
Čtěte Téma na str. 3
