Nejsou zatím vystaveni potížím, které postihly jejich zahraniční konkurenci.
Z předchozích dvou let tak mohou vykročit posíleni.
Nebo si krizi způsobit sami.
Svízelná situace v automobilovém průmyslu těžce dopadla na jeho dodavatele. V roce 2009 poklesly jejich tržby celosvětově v průměru přibližně o čtvrtinu a průměrné provozní výnosy, tedy marže, klesly z 5,7 % v roce 2007 na současných prodělečných -1,5 %. Následkem toho muselo po celém světě vyhlásit bankrot 340 dodavatelů. Velmi tvrdě to zasáhlo Německo, kde došlo k úpadku 75 společností zabývajících se výrobou autodílů. Uvádí to studie společnosti Roland Berger, specializované na strategické poradenství. Potvrzuje tak výsledky předchozí studie poradenské firmy KPMG, podle níž bude v následujících letech podnikání lokálních dodavatelů složité a hlavně nelákavé.
Situace českých dodavatelů je přitom v mezinárodním srovnání poměrně dobrá. Jsou finančně zajištěni a očekávaná vlna konsolidace pro ně představuje jedinečnou šanci. Mohou z krize vyjít silnější, než do ní vstoupili. Až na několik výjimek ji totiž přestáli bez větších problémů. „Vzhledem k tomu, že v mezinárodním srovnání mají čeští dodavatelé poměrně dobrou pozici, neočekávám ani letos velkou vlnu úpadků,“ říká Roland Zsilinszky z pražské kanceláře Roland Berger. „Zčásti to způsobuje příznivá struktura výroby v regionu - vysokou koncentraci tu má především rostoucí segment malých a cenově dostupných vozů - a zčásti exportní orientace českých a slovenských výrobců automobilů.“
Přesto existuje určité nebezpečí: dosavadní protikrizová opatření se totiž ve většině případů omezila jen na operativní témata. Ke strukturálním opatřením firmy přistupovaly pouze váhavě, především na trzích střední a východní Evropy nadále trvá velká potřeba restrukturalizace. Pokud v tomto směru firmy ani nyní nepodniknou žádné kroky, je podle Zsilinszkého jisté, že je krize zasáhne v následujících dvou letech.
Stabilizaci tohoto sektoru brzdí také výrobci automobilů, kteří musí s každou jednotlivou fúzí v dodavatelské oblasti bezvýhradně souhlasit. „V jejich očích je však již mnoho segmentů konsolidováno dostatečně,“ říká autor studie Marcus Berret, podle nějž si navíc většina investorů drží odstup kvůli nejistému vývoji globálního automobilového trhu. „Mnoho firem stále bojuje o přežití. A i proto stojí v tuto chvíli v popředí jejich zájmu jiná témata.“
Výrobci v mnoha oblastech, například v segmentech orientovaných na produkty, jako jsou brzdy nebo písty, mají na další konsolidaci odvětví malý zájem. „Ve většině produktových segmentů se na celém světě etablovala srovnatelná struktura konkurence: lídr trhu kontroluje 30 až 35 procent trhu, dva největší výrobci pokrývají přibližně polovinu trhu a pět největších asi tři čtvrtiny trhu,“ vysvětluje Berret. S každým dalším dodavatelem, který trh opustí, se tak konkurence pozvolna snižuje a síla zbylých dodavatelů na trhu roste.
Jinak ale vypadá situace ve zpracovatelských segmentech jako slévárenství a obrábění kovů. „Tady lídr nekontroluje více než 15 procent tržního podílu a největších pět firem nedosáhne zpravidla na více než polovinu celého trhu,“ říká Berret. „Zde lze rentabilitu jednotlivých dodavatelů značně zvýšit.“
Kvůli relativně nízkým maržím a vysokým přebytkům výrobních kapacit existuje jen velmi málo investorů ochotných investovat do těchto odvětví. A to i přesto, že pro automobilky je výhodnější mít trvalé dovozce, takže je podporují. Pokud nedojde v následujících letech k výraznější změně, dodavatelé nikdy nepřekročí hranici výnosů tři až čtyři procenta, uzavírá studie.
***
Graf
Počet zkrachovalých dodavatelů pro automobilový průmysl v letech 2007 až 2009
2007 20
2008 40
2009 55
2007 25
2008 45
2009 100
2007 25
2008 25
2009 70
Do Evropy přišla vlna úpadků v posledním čtvrtletí roku 2008 a svého vrcholu dosáhla v polovině roku 2009. Nejvíce postihla malé a střední dodavatele. Hlavním důvodem byla přílišná vazba na prémiový segment. V zemích, které automobilový průmysl teprve budují, bylo zaznamenáno jen nepatrné množství úpadků.
Ve Spojených státech amerických se hodně klíčových dodavatelů ocitlo v platební neschopnosti už počátkem roku 2008. Hlavním důvodem byla jejich jednostranná orientace na takzvanou detroitskou trojku - tedy na firmy General Motors, Ford a Chrysler. V Japonsku byli zasaženi převážně nejmenší a malí dodavatelé. Pramen: Roland Berger, Study Supplier Industry Consolidation 2010/Hele
