Konference, které se zúčastnilo celkem 193 zemí, navíc kvůli odporu některých států deklaraci místo schválení jen „vzala na vědomí“.
Ze záplavy rozpačitých reakcí z celého světa však pozoruhodně vyčnívalo čínské nadšení. Ministr zahraničí Jang Ťie-čch’ zdůrazňoval, že Kodaň přinesla „podstatné a pozitivní výsledky“. Číně, která patří k největším znečišťovatelům ovzduší, totiž může vyhovovat, že text nestanovuje limity pro snížení emisí skleníkových plynů.
Jako slabou náplast lze brát, že dlouhodobým cílem je podle dohody dosáhnout snížení globálních emisí tak, aby růst globální teploty nepřekročil dva stupně ve srovnání s předindustriální érou.
Pro Čínu je však důležité to, že se jí podařilo odvrátit hrozbu účinných mezinárodních kontrol snižování emisí. Na cizí inspekce je Peking alergický.
Česká delegace z konference nadšena není. Ministr životního prostředí Jan Dusík řekl ČTK, že od summitu čekal víc. Podobně hovořili i experti oslovení LN. „Je to fiasko, protože žádný právně závazný dokument z Kodaně nevzešel,“ uvedl klimatolog Jan Pretel. Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK i přes hubené výsledky alespoň vyzdvihl, že vyspělé státy mají v nejbližších třech letech poskytnout těm rozvojovým 30 miliard dolarů na snižování emisí. (Česko by mělo ročně dávat asi 100 milionů korun.) Do roku 2020 má roční finanční příspěvek rozvojovým zemím dosáhnout 100 miliard dolarů. I přesto s dohodou v závěru nesouhlasily třeba Bolívie nebo Súdán.
V duchu svých dřívějších skeptických názorů se vyjádřil prezident Václav Klaus. Globální oteplování označil za „nové náboženství“, a nikoli vědu.
Další informace na straně 7
