On chudák umřel a já ho asi ani neznal. Tato věta Felixe Holzmanna se poťouchle vkrádá na mysl při přemítání o zdejším „osudu“ Walkera Percyho. Románová prvotina Věčný divák (1961) v českém překladu vyšla téměř čtyřicet let po jejím americkém vydání a deset let po autorově smrti - v roce 2000. Po dalších téměř deseti letech nyní vychází román Láska v troskách s podtitulem Dobrodružství špatného katolíka krátce před koncem světa.
Ve značném časovém zkreslení se k nám dostávají dva romány jižanských autorů, jimž dominuje motiv katastrofy. Zatímco však Cormac McCarthy vydal Pulitzerovou cenou ověnčenou Cestu před třemi roky, Walker Percy Lásku v troskách již v roce 1971.
Těžko říci, zda by srovnání těchto románů bylo plodné, nicméně oba staví „moderní téma“ katastrofy na základech tradice jižanské literatury. Přičemž Walker Percy dává také prostor humoru. Hlavní hrdina s výmluvným jménem Thomas More tak třeba pronáší: „Jestli přečkáme příští hodinu nebo tak nějak, mohl bych vlastně zachránit celé Spojené státy americké.“ Řím taky nepostavili za den Jižanské romány ostatně připomíná i samotná biografie Walkera Percyho (1916-1990). Jeho dědeček spáchal sebevraždu, jeho otec se rovněž zastřelil, matka pak sjela autem z mostu. Poté byl Walker s dalšími dvěma bratry adoptován právníkem a básníkem Williamem Alexandrem Percym, který se přátelil třeba i s Williamem Faulknerem.
Walker Percy vystudoval medicínu, přesto ho to táhlo k literatuře. Četl především díla Sörena Kierkegaarda a Fjodora Dostojevského a pak několik let piloval svůj románový debut Věčný divák, za nějž získal Národní knižní cenu. Později mimo jiné rovněž pomáhal s prosazením románu Spolčení hlupců Johna Kennedyho Toola k vydání.
O propojenosti jižanské literatury s ruskými díly psala již Carson McCullersová. A co se týče Walkera Percyho, svědčí o ní nejen jeho četba Dostojevského. „Evropskost“ lze pocítit i v Lásce v troskách, přestože příběh zůstává samozřejmě na americkém Jihu. Na důkaz možno odcitovat úryvek ze závěru románu: „,No,‘ ozve se po chvíli Colley. ,Řím taky nepostavili za den.‘“ V této replice lze vidět nejen odkaz k evropskému prostoru, ale rovněž k tradici jižanské literatury, k povídce Flannery O’Connorové Všechno, co se povznáší, se musí setkat, kde se objevuje tatáž průpovídka.
Láska v troskách je pak taktéž nikoliv americky monumentální, dojímavá, či dokonce patetická, nýbrž „evropsky“ - a tedy i jižansky -vtipná, potměšilá a podvratná. Příběh Thomase Morea je totiž děsivou groteskou, jež se snaží diagnostikovat moderní svět. A kdo by mohl poskytnout lepší diagnózu než psychiatr Thomas More, jenž vynalezl přístroj zvaný lapsometr? Má to však malý háček, Thomas More je nejen psychiatr, ale rovněž pacient na psychiatrii. Krásná sekundářka se svlékla Pětačtyřicetiletý Thomas More ztratil manželku i dceru a nyní hojně holduje alkoholu a také dívčímu půvabu. Nicméně opravdu vytvořil lapsometr, díky němuž se dostal i do novin, třeba článkem s titulkem „Krásná mladá sekundářka se svlékla do naha - způsobil to spad, tvrdí doktor“. Thomas More si skutečně uvědomuje, že tento přístroj může způsobit katastrofu... Jako kdyby toho už tak nebylo dost. Popisovaný kout světa je přeplněn „normálními“ lidmi, kteří dělají „podivné“ věci. Pijí alkohol, chodí na psychiatrii, hrají golf, grilují, každý patří do jiné církve a k jinému etniku, někdo žije ve vile a jiný v močálu jako hipík. Byla by tedy katastrofa způsobená Moreovým objevem poslední ranou, nebo naopak šancí k určité „očistě“?
Walker Percy ve svém románu -odehrávajícím se jen během několika dnů, včetně 4. července, tedy Dne nezávislosti - tyto životy plné nablble mátoživého pohybu zachycuje opravdu neodolatelně. Pokud lze za zdařilý román považovat ten, kde se závažnost a společenská diagnóza pojí se čtenářovým smíchem, pak jím Láska v troskách Walkera Percyho jistě je.
Ve společnosti podivína Thomase Morea je totiž dobře. A ve společnosti skvělého fabulátora Walkera Percyho jakbysmet. Takže nejde o to, dostat se co nejrychleji na konec knihy. I tam ale čtenář nakonec dojde a dozví se, jak Thomas More žije o pět let později. Zrekonstruoval lásku? A svépomocí?
***
HODNOCENÍ LN
****
Walker Percy:
Láska v troskách
Přeložil Robert Křesťan
Doplněk, Brno 2008, 344 stran
