Doležel dostal v kauze 'pět na stole v českých' podmíněný trest

Soud se zabýval případem již potřetí. Někdejší tajemník, který vinu od
počátku odmítá, si v případu již dříve vyslechl dva osvobozující
prvoinstanční verdikty. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze však
rozhodnutí vždy zrušil a kauzu vrátil k novému projednání. Naposledy ji
navíc přidělil jinému trestnímu senátu.

Doležel byl původně obžalován z pokusu o podvod. Podle žalobců v roce 2005 žádal po Spyrovi úplatek s tím, že ovlivní privatizaci petrochemického holdingu Unipetrol ve prospěch společnosti Seta, zasáhnout do ní však nemohl. Lobbistu tak údajně uvedl v omyl. Soudkyně Silvie Slepičková však skutek překvalifikovala. Doležel totiž podle ní nechtěl Setu, za kterou stál kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr, podvést. "Obžalovaný naopak stál na její straně," uvedla předsedkyně senátu.

Někdejší tajemník chtěl podle soudkyně za úplatek dodat Pitrovi
prostřednictvím Spyry informace, které získal na jednání v Polsku. Toho se mimo jiné účastnil tehdejší polský premiér a zástupci koncernu PKN Orlen, který při privatizaci Unipetrolu získal majoritní podíl. Informace z jednání pak podle Slepičkové mohly firmě Seta pomoci při jejím boji se společností Agrofert Andreje Babiše o to, kdo se stane českým partnerem Orlenu.

"Obžalovaný chtěl zpeněžit to, co se dozvěděl," prohlásila soudkyně. Jeho informace podle ní totiž mohly mít vliv na další strategii Sety při jednání s polským koncernem.

Několik setkání Doležela se Spyrou natočila skrytou kamerou a odvysílala televize Nova. Na jednom záznamu řekl Doležel Spyrovi, že "bude na stole pět". Po Spyrově otázce, zda "v českých", bývalý tajemník souhlasil. Podle Doležela šlo o kódovanou řeč, která měla označovat stupeň důležitosti jejich jednání. Formulace "pět na stole" tak podle Doležela znamenala účast českého premiéra.

Soudkyně však mužovo vysvětlení označila za nelogické. Podle ní byla věta jasnou žádostí o peníze. Před požadavkem prý Doležel řekl: "Vem si ty informace." Spáchal tak podle ní trestný čin přijetí úplatku, protože pro jeho naplnění stačí o finanční částku požádat, k předání již nemusí dojít. Doležel peníze nedostal. Schůzka, na kterou je měl Spyra donést, se neuskutečnila.

Při výměře trestu zohlednil trestní senát podle Slepičkové zejména to, že se událost odehrála již před delší dobou, že byl Doležel do té doby
bezúhonný a právě i fakt, že úplatek nikdy neobdržel. Soud mu tak uložil trest na samé spodní hranici trestní sazby, která se pohybuje od dvou do osmi let. Podmíněně ho odložil na pět let.

"Jsem naprosto nevinný," prohlásil po skončení jednání Doležel. Se Spyrou měl podle svých slov dlouholetý přátelský vztah, ve kterém vůbec nešlo o peníze. Do roku 2005 pak prý byl profesionální a loajální státní úředník, který si o úplatek za informace nikdy neřekl. "Tahleta věc mi byla naprosto cizí," uvedl. Lhůtu pro podání odvolání si ponechal proto, aby se v rozsudku zorientoval a poradil se se svým právníkem.

Při odůvodnění dřívějších osvobozujících rozsudků soud uvedl, že na žádném záznamu ze schůzek se nehovoří o penězích nebo o společnosti Seta. Sporné je podle něho navíc to, zda Spyra vůbec mohl za společnost vystupovat a zda Seta měla o privatizaci zájem. Některé schůzky se podle předchozího senátu ani nemusely uskutečnit. Nahrávky pořízené televizí jsou navíc velmi nekvalitní a některé klíčové pasáže byly sestříhány, uvedl tehdy soudce.