Ad LN 8. 10.: Tošovský nám posloužil, proto je...
Zajímavé by bylo podrobně prozkoumat, čím si Josef Tošovský zasloužil Putinovu důvěru. Zkušený bývalý agent Putin poslal Tošovského do předem prohrané bitvy, a ten poslušně šel.
Překvapuje Havlův souhlas. Jak má Putin tento přátelský signál přijmout? Bude Václav Havel v budoucnu Putinovým přítelem, jakým je dnes zástupce Gazpromu Gerhard Schröder - bývalý německý kancléř?
Petr Mareš, Düsseldorf
Nechte blob na pokoji!
Ad LN 11. 10.: Blob bude jinde. Letná padá
Génius průměrnosti udeřil! Pražští zastupitelé nesnesou invenci, fantazii a - bojím se říci - romantiku ve svém okolí. Jejich mysl utvářená krabicovou strohostí měst převážné většiny 20. století nepřijímá fakt, že architektura dneška má k dispozici nevídané technické a konstrukční možnosti. Schopní architekti a hlavně investoři je všude po světě ve svých budovách aplikují.
Bauhaus je historie, pánové radní! Křivky jsou na světě! Proč má být Praha opět poslední? Probuďte se a nechte blob na pokoji!
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
Malíř Josef Šíma leží v neoznačeném hrobu!
Ad LN 8. 10.: Kupkův obraz zlomil rekord
Nejprve budu parafrázovat. Ukažte mi, jak pečujete o místa posledního odpočinku svých (nejenom) slavných rodáků, a já vám řeknu, jak kultivovaná a kulturní je vaše společnost. Jako soukromý badatel v oblasti hřbitovního umění jsem nedávno opět navštívil některé významné pařížské hřbitovy, včetně Cimetiere des Batignolles, kde je vedle Andrého Bretona, Benjamina Péreta nebo Paula Verlaina pohřbena i čelná představitelka evropského surrealismu, česká malířka Toyen. Její zjevně neudržovaný hrob, včetně těžko čitelného jména, jako by předznamenal něco daleko ostudnějšího, čeho jsem se stal očitým svědkem o několik dní později. Po příjezdu na Cimetiere de Thiais jsem zjistil, že tělesné pozůstatky dalšího významného malíře a ilustrátora českého původu Josefa Šímy (francouzský státní příslušník od roku 1926) jsou uloženy do neoznačeného hrobu.
Ještě v roce 1999, během mé předcházející návštěvy tohoto rozlehlého hřbitova na jižním okraji Paříže, jsem jeho náhrobek - prostou stélu s vyraženým jménem ŠÍMA -vyfotografoval. Dle sdělení pracovnic správy tohoto hřbitova byl nejpozději v roce 2005 zlikvidován.
Domnívám se, že bez ohledu na možný nezájem ze strany Šímových příbuzných je povinností příslušných institucí našeho státu (ministerstvo kultury v součinnosti s velvyslanectvím České republiky ve Francii?) zjednat co nejrychleji nápravu, tedy zajistit vytvoření repliky původního Šímova náhrobku a její opětovné umístění na tomto hřbitově, včetně dodání uměleckého curricula vitae Šímy i Toyen správám obou hřbitovů, tak aby jejich jména byla konečně zařazena do seznamu význačných osobností na těchto hřbitovech pohřbených. Netřeba zdůrazňovat, že v případě opravdového zájmu rád poskytnu detailní informace a budu nápomocen zjednání nápravy.
P. S. Může mi někdo sdělit, kde se nacházejí ostatky Františka Kupky?
Miloš Čuřík, arts.music@volny.cz
Což takhle dát si Švejnara
Ad LN 11. 10.: Citát dne
Premiér Topolánek mi svým výrokem promluvil z duše. Také já „bych uvítal raději diskontinuitu než kontinuitu“, i když nemám na mysli ministerské, ale prezidentské křeslo. Což takhle mít na Hradě Jana Švejnara?
Josef Peča, Praha
Velmi citlivý údaj...
Opravdu?
Ad LN 8. 10.: Děti zřejmě dostanou nová rodná čísla
Jsem rád, že se úředníci rozhodli chránit rodná čísla zaměněných dětí a vystavit jim nová. Vždyť je již znala ta druhá postižená rodina!
Nuže, moje rodné číslo, tento „velmi citlivý údaj“, zná několik desítek nebo stovek mých obchodních partnerů a jejich zaměstnanců, protože ho ve formě takzvaného DIČ musím uvádět například na fakturách. Stejně je postiženo dalších několik set tisíc podnikajících fyzických osob. Rád bych znal názor úředníků a jejich návrhy na řešení i tohoto problému.
Vladimír Čepelák, Praha
Jen takový pokus
Ad LN 1. 10.: Citát dne
Velmi mne zaujal výrok pana Marka Bendy: „Teze, že diskriminovat je nesprávné a musíme s tím za každou cenu bojovat, je jedním z omylů moderní společnosti.“
Pokud vím, je pan poslanec členem jisté politické strany a věřícím jistého vyznání. Měla bych pro pana Bendu takový malý pokus: Nechť on a ostatní členové jeho strany a souvěrci dostávají za svou práci třeba polovinu částky, kterou dostávají členové jiných stran či věřící jiných vyznání - přestože dělají totéž a pracují stejně dobře. To je nejběžnější případ diskriminace. Za několik měsíců by nám mohl sdělit, zda je se svým postavením diskriminovaného spokojen a zda je opravdu omyl proti nerovnoprávnému postavení bojovat.
Čestně uznávám, že můj příklad není bez vady: změnit politickou stranu či vyznání je nepoměrně snazší než se ze ženy stát mužem.
Marie Zapletalová, Kyselice
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
