Ad LN – Metropole Praha 15. 10.: Nekonečně neohleduplný blob
Těm, kdož volají po zákazu stavby nové Národní knihovny podle provokativního projektu architekta Kaplického, doporučuji nejprve si přečíst v podmínkách „mezinárodní projektové architektonické soutěže na zpracování návrhu a vyhledání zhotovitele projektové dokumentace stavby nové budovy Národní knihovny České republiky v Praze na adrese třída Milady Horákové, Praha 7 – Letná“ bod 2.3: „Veřejná zakázka na služby (na zpracování všech výkonových fází projektové dokumentace tj. vypracování návrhu stavby, dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení, dokumentace pro provádění stavby včetně zásad organizace výstavby a průběhu financování a rozpočtu stavby, zadávací dokumentace stavby pro výběrové řízení na zhotovitele stavby a na autorský dohled nad prováděním a uvedením stavby do užívání) bude zadána v souladu s § 23 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., O veřejných zakázkách (v platném znění), v jednacím řízení bez uveřejnění, a to s vítězem (vítězi) architektonické soutěže.“
Tento dokument neobsahuje žádné ustanovení o tom, že zadání veřejné zakázky vítězi soutěže bude ještě schvalováno nějakým dalším orgánem nebo je podmíněno jeho souhlasem a ergo může být vetováno. Copak už neplatí littera scripta manet? Copak už neplatí principy právní jistoty? Copak už byla hozena přes palubu stará dobrá zásada quieta non movere?
Vladimír Bystrov, publicista
Letná bez Sparty
Ad LN 11. 10.: Blob bude jinde. Letná padá
Letenskou pláň považuji za vzácnou lokalitu. Je potřeba, aby svou náplní prodloužila historickou kulturní linku od Pražského hradu. Z toho důvodu považuji umístění státní knihovny v tomto prostoru za správné. Lze tu najít i jednoduché řešení. Po odstěhování Slavie ze Strahova do Edenu vymístit Spartu a její problematické fanoušky na Strahov. Plochy po hřištích použít pro snazší propojení se Stromovkou, či tam třeba umístit knihovnu. Mohla by být i o to, co se jí vyčítá, podzemí, vyšší.
Ing. Dalibor Štys, Praha
Za odporem hledej populismus
Ad LN 11. 10.: Blob bude jinde. Letná...
Očividně rozladěn odmítavým postojem pražské ODS ke Kaplického návrhu Národní knihovny si včera na tomto místě čtenář Jiří Kašťák položil otázku: „Co je k tomu vlastně vede, aby se za každou cenu vměšovali do věcí, kterým evidentně nerozumí?“ Odpověď je jednoduchá. Jedná se o ryzí populismus. ODS zjistila, že většině Pražanů se návrh nelíbí, proto je najednou proti (destruktivní postoj čestného předsedy ODS, klimatologa Václava Klause v této věci dle mého názoru zásadní roli nehrála). Kdyby bylo zřejmé, že se Kaplického návrh Pražanům líbí, ODS by do roztrhání těla bojovala za jeho realizaci. Proto primátor po vyhlášení výsledku architektonické soutěže vyčkával, na čí stranu se veřejné mínění přikloní, aby světu nakonec zvěstoval, že se „chobotnička“ na Letnou nehodí. Ale jak se může mase líbit něco, co je nezvyklé, odvážné, co vyčnívá? Nemůže. To mohla ODS vědět předem a soutěž vůbec neměla vypisovat. Mohla nám tak ponechat iluzi, že se pomalu, ale přece vyspělé Evropě přibližujeme.
David Binar, obyvatel Letné
Ať radní rozhodnou
Ad LN 11. 10.: Blob bude jinde. Letná...
Jako v Jiříkově vidění sleduji mediální souboj týkající se návrhu pana Kaplického. Jsme masírovaní názory o tom, jak je pan Kaplický slavný (moc staveb tedy realizováno nebylo), že jsme ukázali opět své zápecnictví a nepochopení pro mezinárodní trendy, že si naši zvolení zástupci v hlavním městě dovolují pochybovat o genialitě „Tvůrce“ a hned před jeho názory a návrhy nepadli na kolena. K demokracii patří diskuse, i taková, která zrovna nečechrá něčí ego. I zastupitelé mají estetické cítění a vnímají odpor části obyvatel proti návrhu. Mezinárodní komise nemá rozhodovací pravomoc o tom, co bude v Praze stát nebo ne (naštěstí). Nechme radní rozhodnout tak, jak uznají za vhodné – je to jejich zodpovědnost, za niž jsou placeni.
R. Gočová, Praha
Cena lidského života
Ad LN 15. 10.: Siamská dvojčata? Radím potrat
Zatím nadějný pooperační stav malého Michala ze siamských dvojčat vybízí k otázce, jaký život a za jakou cenu se má ještě zachraňovat. V perinatální úmrtnosti patříme ke světové špičce – není to však také proto, že příliš velkému počtu dětí nedovolíme, aby se narodily? Přečetli jsme si: „Jako neonatalog a perinatalog bych ve dvanáctém třináctém týdnu při detekci srostlic jednoznačně doporučil přerušit těhotenství.“ Opakované operace stojí peníze a pro nemocného nejsou příjemné. Patří však do kompetence lékaře doporučovat interrupci? Anebo má jen poskytovat zevrubné informace? Jiný případ: Silvii Gáborové sdělili, že podle výsledků prenatálního vyšetření bude mít jejich dítě závažné metabolické onemocnění a doporučili interrupci. Odmítla a narodil se syn bez známek choroby. Ošetřující lékař přesto pro tisk prohlásil: „Z mého pohledu se Gáborovi zachovali nezodpovědně.“ Mělo jít o Pompeho chorobu, s níž lze žít téměř bez problémů, jen léčba je drahá.
Lékařská etika dostává na frak. Zatím se zvažuje cena lidského života v souvislosti s podezřením na narození postiženého dítěte. Kdy bude vyčíslena cena života těžce nemocného starce? A jak se vypořádáme s těmi, kteří jednoznačně doporučenou eutanazii odmítnou?
Prof. MUDr. Květoslav Šipr, UP Olomouc
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
