Ad LN 25. 10.: Ubráníme se, říkají Židé
Naprosto souhlasím s panem Lustigem, že soudce se dopustil ohromné chyby, zřejmě se slepě držel litery zákona a vůbec nevzal v potaz, o co ve skutečnosti jde. Ale spíš mě zaráží, že žádný významný politik, s výjimkou Václava Klause, nezaujal žádné stanovisko nebo nevyhlásil, že se účastní protestní akce vůči náckům, tak jak tomu bývá běžně zvykem v západních demokraciích. Jedině předsedkyně ODA paní Jiřina Nováková jasně protestovala v Událostech na ČT 1. Je smutné, že žádná z parlamentních stran není schopná vyvolat protiakci. Proč se mají bránit pouze sami Židé? Do cesty pochodu by se měli postavit slušní lidé a není třeba vyvolávat nějaké rvačky, stačí pouze překážet.
Milan Bednář, Plzeň
Nebezpečný trend
Ad LN 25. 10.: Umělé oplodnění i pro lesbičky
Varuji před módním trendem povyšování čtyřprocentní menšiny na úroveň většinové společnosti. Plození dětí je záležitost zachování lidského rodu a vychází nejen z touhy normálního lidského páru muž-žena. Je to zakódovaná možnost daná nám přírodou, abychom v přirozeném prostředí vychovali další budoucí pokolení, které bude schopné čelit všem přicházejícím hrozbám. Snahy lidstva o narovnání přírodních zákonů podle momentální poptávky skončily vždycky v minulosti tragicky.
R. Gočová, Praha
Otazníky v kauze Františka Listopada
Ad LN 9. 10.: Dělal jsem prý ze Stalina špenát
Dlouho jsem přemýšlel a váhal, zda mám sdělit LN zkušenosti své, ale i ostatních někdejších Listopadových kolegů a přátel z doby, kdy působil v redakci Mladé fronty před svým odchodem do exilu. O naší pokvětnové anabázi až do let padesátých vyprávíme ve sborníku Generace 45. Má v ní svou velmi stručnou vzpomínku také František Listopad, nazvanou už tehdy příznačně Stíny. A v ní jen letmo se zmiňuje o kapitole odehrávající se v ÚV komunistické strany s Marií Švermovou. Nic konkrétního, odpověděl jsem Františkovi do Lisabonu. Jenom náznaky, ostatní spoluautoři jsou mnohem otevřenější, máme-li přispět do historie svými svědectvími. Nechceš se rozepsat více?
Dopis zůstal bez odpovědi, tak jako všechny ostatní, které jsem mu posílal. Nepřijel ani na společnou autogramiádu naší knížky při jejím vydání v roce 1997, ani na žádné z pravidelných setkání spoluautorů. Pravidelně rok co rok putovaly pozvánky za ním i do Lisabonu, ani na jedinou nedokázal odpovědět, ani jednou se neomluvil.
Nebylo nutné dlouho pátrat po příčinách či o dohadu příčin: F. L. má zatížené svědomí. Po celou válku ho zde ukrývali jeho kamarádi, než byli zatčeni, tj. Pavel Macháček a Oldřich Kryštofek. Po nich a jejich zatčení to byla zejména Zdenka Bergrová. Proč lže, že žil i z toho, co našel v popelnici? Proč ani slovem se nezmíní a nejmenuje své přátele tehdejší, ale ani současné, kteří se mu zde v republice starají o jeho slávu? Proč na tu slávu nepozve své přátele, svého prvního šéfredaktora žijícího Jaromíra Hořce či Pavla Macháčka, jemuž by měl být vděčný za mnoho.
Pokud vím a jak to oba současní svědkové - Macháček i Bergrová -popisují, nedokázal jim od května 1945 poděkovat za služby, které mu prokazovali před nacistickým pronásledováním Židů za války, zajímat se o osudy zatčených po jeho „klukovském činu“ odcizení razítka na gestapu, který div nevydává za hrdinský! Vždyť si musel být vědom, že oba ty jeho kamarády gestapáci vypátrají, zavřou. Což se také stalo! Vrátili se oba z koncentráku - oni byli vyhublí na kost, ne Listopad, který o sobě říká, že „na konci války jsem měl pouhých čtyřiatřicet kilo, takže jsem musel poté, co jsme založili Mladou frontu, odejet do sanatoria. Kdybych nebyl býval jako dítě dobře živený, tak jsem asi nepřežil...“
Bývalý kolego Františku, říkáš lež, proč raději o tom konci války nemlčíš? Proč ze sebe ustavičně v celém rozhovoru, ale i v rozhovorech jiných předchozích, hraješ roli bolestína. Zdalipak víš, jak skončila Tvoje přítelkyně, profesionální tanečnice René Zachovalová, s níž jsi přece opouštěl svoji vlast v roce 1948, abys posléze opustil i ji?
Je mnoho otazníků v kauze Františka Listopada, k níž zavdal příčinu jenom on sám. Také jenom on může dát alespoň na některé z nich svou odpověď. Prospělo by to k očištění atmosféry, která vzniká kolem jeho vyznamenávání zde v ČR. Vážím si jeho práce, kterou až dosud vykonal v Portugalsku, a to i pro zviditelnění své vlasti, vážím si jeho díla, téměř všechny jeho básnické sbírky jsem si přečetl nejednou. Blíží se jeho 86. narozeniny, rád bych mu popřál vše nejlepší, ale co s těmi jeho „stíny“?
M. Sígl, miroslav.sigl@seznam.cz
Jsme státem dvou obcí
Ad LN 20. 10.: Je mi líto, že se chudák Bém tak trápí
Když jsem četla rozhovor s architektem Lukešem, opět mi přišel na mysl prezident Masaryk se svým výrokem, že my máme ve státě dvě obce: Kocourkov a Hulvátov a proto to máme v životě těžké. (Mimochodem, já jsem ještě pamětnicí vojenských přehlídek na Václavském náměstí s Masarykem na koni, to byl zážitek na celý život!)
Jsme státem zadluženým až po uši, nemáme peníze na školství a mnoho jiných důležitých věcí. Ale chtěli bychom v Praze mít olympiádu, na Letné chceme nový stadion a oceanárium místo parku a zeleně. Kolem silnic vykácet stromy prý kvůli větší bezpečnosti, protože strom neuhne z cesty nezodpovědnému řidiči většinou pod vlivem alkoholu. A ještě i další pitomosti. Neprospělo by nám všem trochu skromnosti a zdravého rozumu? Či toho naši radní a naši politici nejsou už schopni?
J. Autengruberová, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
