Ad LN 30. 10.: Čunek žil z dávek, ukládal přitom miliony
V souvislosti s panem Čunkem lze snad jen odpočítávat hodiny, dny, týdny, měsíce než veřejnost bude konečně zbavena jeho veřejného působení. Máme asi čekat na Boží zázrak, protože všechny pozemské mechanismy v souvislosti s tímto svérázným reprezentantem strany lidové a vládní koalice naprosto selhaly. Nevím, co víc už by měl veřejný činitel předvést ke své totální diskreditaci, než to, co předvedl pan Čunek svým televizním vystoupením a prezentací v tisku. To, že sám zřejmě zneužíval sociální dávky, je jen pikantní hořkou tečkou jeho snah o řešení romských záležitostí.
Antonín Hudec, Praha
Díky, pane profesore Ebene
Ad LN 26. 10.: Zemřel skladatel Petr Eben
Patřím k těm šťastným lidem, kterým bylo dopřáno studovat na Filozofické fakultě UK – katedře hudební vědy a hudební výchovy u pana profesora Petra Ebena. Uprostřed vynikajících osobností, které tam vyučovaly, byl Petr Eben zcela výjimečný. Pro svůj odborný fundament, přístup ke studentům, skromnost, nejvyšší nasazení a poctivost při pedagogickém působení. Vysoké nároky, které měl k sobě, měl i na nás.
My posluchači, kteří jsme před pětatřiceti lety byli jen o málo let mladší než náš pedagog, jsme ho respektovali a milovali. Měl ještě něco navíc – kouzlo osobnosti, které mělo základ v jeho duchovním zaměření. Vyučoval obory blízké kompozici – hudební formy, instrumentaci, hru partitur, rozbory skladeb (nikoli zpěv). Vyučoval svým příkladem lidskosti. Ovlivnil celé dvě generace žáků, kteří působili a působí v nejrůznějších hudebních oborech. Jeho kompoziční dílo nemohlo být v době komunismu pro duchovní náplň prezentováno, nyní je oceňováno hlavně v zahraničí, kde jeho díla patří ke zlatému pokladu moderního kompozičního umění.
Díky, pane profesore!
Dagmar Dachovská, Praha; důchodkyně, dříve pedagožka na Konzervatoři Jaroslava Ježka
Samotné povolenky emise nesníží
Ad LN 25. 10.: Nacionalismem proti zdraví?
Český průmysl si podle čtenáře LN Miroslava Hudce vysloužil svým postojem nálepku emisního špindíry. Za to, že odmítá snižovat množství škodlivých emisí. Tento závěr – mimochodem naprosto mylný – bohužel ukazuje, jak lehce pronikají do podvědomí veřejnosti demagogická hesla.
Především, firmy neodmítly požadavek na snižování emisí, odmítly pouze populistický poslanecký návrh na snížení přídělu emisních povolenek. Nikoli proto, že by jim nezáleželo na důsledcích globálního oteplování, ale jednoduše proto, že samotné povolenky emise nesníží.
Kapitáni průmyslu – také oni se podle čtenáře stali emisními špindíry – se již delší dobu snaží upozornit veřejnost na to, že se evropská politika ochrany klimatu ubírá špatným směrem. Že zvolený způsob redukce skleníkových plynů – prostřednictvím obchodování s povolenkami – nevede k žádoucímu cíli a ve svých důsledcích pouze poškozuje evropský průmysl. A že zvýšené náklady spojené s nákupem „odpustků“ za vypouštění oxidu uhličitého nakonec ponesou všichni obyvatelé EU ve zvýšených cenách výrobků a služeb.
Výrobci by byli sami proti sobě, kdyby se chtěli požadavku na snížení emisí bránit. Ale znají své možnosti a vidí, kdo na nynějším systému obchodování s emisními povolenkami vydělává. Finanční spekulanti a mnozí politici. Problém globálního oteplování je pro ně především příležitost, jak získat politické body. Autor dopisu se v kontextu diskuse o snižování emisí CO2 obává, že může kvůli českým „špindírům“ dostat rakovinu plic. Tím ilustruje, jak všichni včetně médií zapomínáme na učivo ze základní školy: oxid uhličitý, tento čistý přírodní plyn, všichni vydechujeme a rostliny jej naopak vdechují.
Blanka Růžičková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR
Podivná činnost
Ad LN 27. 10.: Pozor! V neděli končí letní čas
Jako odpůrce střídání středoevropského a letního času bych rád věděl, zda studie o úsporách z této podivné činnosti berou v úvahu i to, že o kolik se v „létě“ (do něhož u nás patří i celý říjen!) večer později rozsvítí, o to později se zase v domácnostech, ve školách i v práci ráno zhasne. To platí zejména v zemích jako je ČR, kde se často začíná pracovat ráno od šesti, čili v „létě“ od pěti. Anebo jinak: jestliže jeden den letního času opravdu přináší takové úspory ropy, proč nezavést letní čas po celý rok a proč ho neposunout třeba o dvě hodiny? Energetická krize by byla vyřešena!
Vladimír Čepelák, Praha
Ještě k Jiřímu Koutovi
Ad LN 29. 10.: Vojáci, lékaři i hudebníci...
Dovoluji si upozornit, že v anotaci k fotografii Jiřího Kouta se v tištěném vydání LN dopustily závažné chyby: Jiří Kout není šéfdirigentem „pražského Symfonického orchestru“, protože takový orchestr neexistuje. Jiří Kout je od roku 2006 šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. V neoficiálních textech či rozhovorech se občas užívá zkrácený název „Pražští symfonici FOK“, ale LN použitý název je podobný paskvil, jako kdyby se například pro Vinohradské divadlo použil výraz „pražské Činoherní divadlo“.
Ilja Šmíd, ředitel Symfonického orchestru HMP FOK
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
