Ad LN 6. 11.: Podnikatel Škoda: Čech, nebo Němec?
Smrt posledního vlastníka Škodových závodů v Plzni v internačním (koncentračním) táboře pro sudetské Němce zcela jasně ukazuje, jak byly Benešovy dekrety „humánní“. Emilem Škodou (1908-1945) i tento slavný českoněmecký průmyslnický rod vymřel. Na tomto příkladu je též vidět, jaký byl hlavní cíl Benešových dekretů - ukrást generacemi vybudovaný majetek a připravit půdu pro únor 1948. Benešovy dekrety nemají v dnešní Evropě co pohledávat a měly by být co nejdříve zrušeny, samozřejmě již bez větších restitučních nároků, neboť to již 18 let po změně režimu je těžko proveditelné. Zrušení těchto dekretů (mimochodem de jure neplatných, neboť prezident v té době nebyl potvrzený prezident) by učinilo konečně konec jejich zneužívání ve volebním boji jak v ČR, tak v Německu a Rakousku.
Martin Kubík, Praha
Žabomyší spor
Ad LN 6. 11.: Podnikatel Škoda: Čech, nebo Němec?
Někteří sudetští Němci se evidentně vyžívají v takovýchto žabomyších sporech. Není sporu o tom, že Emil Škoda pocházel z české rodiny, ovšem německé prostředí a zejména vzdělání jej ovlivňovalo natolik, že se jeho rodina poněmčila. Ve smíšených rodinách už to tak bývá (jeho manželka byla Němka či spíše Rakušanka, ale spor sám dosvědčuje, že rakušanství je jen tenké mimikry němectví), že se potomci přikloní k národnosti jednoho z rodičů. Také my býváme hrdi například na Američany částečně českého původu.
Obdobně by se dalo říct, že většina sudetských Němců je českého původu. Stačí navštívit staré hřbitovy v oblastech bývalých Sudet a číst jména. Dobře tuto otázku popsal K. V. Rais a další. Také řada Čechů má některé předky německého původu, čemuž se ve smíšeném prostředí nedalo zabránit a také se tomu většinou nikdo nebránil. Nicméně poněmčování národnostně smíšeného pohraničí bylo velice silné zejména proto, že vládnoucí vrstva habsburského císařství byla německá a většina škol, zejména vyšších, také.
Lubor Mojdl, Frýdek-Místek
Skopje odmítá všechny kompromisní návrhy
Ad LN 3. 11.: Bohemka v Makedonii
Jsem toho názoru, že komentátor Zbyněk Petráček vůbec nepochopil podstatu existujícího sporu mezi Řeckem a FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Tento spor se netýká jména, ale obsahů a cílů, které z toho pro Skopji vyplývají:
a) Připomínám expanzivní výrazy, které Skopje deklarovala v preambuli původní Ústavy země, jakož i fakt, že původním výběrem vlajky směřovala k osvojení historie celé antické Makedonie.
b) Skopje dodnes pokračuje s agresivní propagandou: například ve školních učebnicích anebo nedávným přejmenováním skopského letiště na „Letiště Alexandra Velikého“. Athény a Skopje podepsaly v roce 1994 smlouvu, ve které Skopje souhlasila s používáním prozatímního názvu FYROM až do doby, kdy dojde k novému - vzájemně akceptovatelnému názvu. Na základě tohoto kompromisu byla FYROM uznána OSN a také Českou republikou. Myslím si, že seriózní země respektují a dodržují smlouvy, které podepisují. Skopje však až dodnes odmítá všechny kompromisní návrhy a pokračuje ve své nesmlouvavé politice. Základním rysem fungování EU a NATO, kam Skopje hodlá vstoupit, je snaha o kompromis a dodržování dobrých sousedských vztahů.
Řecko nechce monopol na používání svých historických názvů. Jmen měst, klubů a oddílů jako „Athény“, „Akropolis“, „Parthenón“ existuje bezpočet na celém světě. Dozvěděl jsem se, že jeden z nejznámějších fotbalových klubů v ČR nese jméno Sparta. Nepředpokládám však, že se někdo z fotbalistů či fanoušků pokládá za potomka antických Sparťanů a ani si nečiní jakékoliv nároky na území Peloponésu. Komentátor LN tvrdí, že Athény si „vymohly“ vstup Kypru do EU. Vstup Kypru do unie byl ratifikován zcela stejnou demokratickou procedurou jako vstup ČR do EU. Kypr plnil s nadhledem všechna kritéria a nebyl nijak protežován. Co se týká referenda na Kypru, pan komentátor si plete jablka s hruškami. Referendum na Kypru se týkalo úplně jiné věci a proběhlo poté, co bylo definitivně rozhodnuto o vstupu tohoto ostrova do EU. Demokratická společenství, mezi něž patří nepochybně EU, respektují názor většiny a nepotrestají své občany za jejich demokratickou volbu, jak zřejmě žádá autor komentáře.
Haris Orfanidis, tiskový rada, gr.pressoffice@bon.cz
Scestné představy
Ad LN 2. 11.: Madeta zvažuje výrazné zdražení másla
Řeči o zdražování másla mi připadají čím dál absurdnější a rád bych uvedl pár faktů. Znám dobře ceny potravin v jižním Tyrolsku, kde lze koupit mléčné výrobky z Itálie, Německa i Rakouska. Nejlevnější máslo tam nyní stojí v přepočtu od 24 korun, kvalitní másla od 35 do 60 korun. Průměrné platy v těchto zemích jsou ale třikrát až čtyřikrát vyšší než v Česku. Pokud tedy někteří šéfové našich mlékáren veřejně prognózují, že máslo bude stát 50 či dokonce 60 korun a argumentují přibližováním cenám západu, je to stejně scestné, jako kdyby odbory požadovaly trojnásobné platy. Rozdíly v cenách a platech jsou nejen mezi různými evropskými zeměmi, ale například i mezi severní a jižní Itálií.
Pokud se předpovědi s cenami naplní, bude lepší vozit kvalitní másla ze zahraničí a české máslo, které bývá často bez chuti a bez zápachu, ať si kupují bossové českých mlékáren sami.
Jiří Skalák, jiri.skalak@seznam.cz
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
