Ad LN 3. 12.: Svědek: Měl jsem unést Beneše
Vyznění článku jen ilustruje naivitu a nepoučitelnost mnohých účastníků dění kolem komunistického puče v roce 1948. Únos či lépe útěk prezidenta Beneše by nepochybně neměl nejmenší vliv na následné dění v Československu. Karty již byly rozdány dávno předtím a osud Čechů a Slováků byl definitivně zpečetěn roku 1945 Rooseveltem v Jaltě a komunistický systém nainstalován s velkým přispěním samotného Beneše - jeho podílem na tvorbě a uplatňování košického vládním programu z téhož roku. Tento program, mimo jiné, odstranil poslední náznak jakési pravicové opozice zákazem agrární a jiných pravicových stran; ne, že by si Čechoslováci historicky potrpěli na skutečné pravicové názory, tedy hlavně na ochranu individuálních práv všeobecně, i agrárníci bránili převážně stavovské zájmy a jiní se vyřádili spíše v zapšklém nacionalismu. Neexistující liberální pravicová opozice v poválečné době byla ale zapotřebí jako sůl. Bohužel, protiváha populistickému znárodňovacímu šílenství většiny národa tu chyběla.
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
Záruka čestnosti
Ad LN 3. 12.: Schwarzenberg na Hrad aneb vraťte mi knížete!
V LN jsem si před pár dny všimla zas jedné zmínky o tom, že by měl být prezidentským kandidátem pan Karel Schwarzenberg. Velice bych se také za to přimlouvala a jak jsem mluvila s některými svými známými, tak by to uvítali také. Proč vlastně se na něj jakoby zapomnělo?
Ale jak tento návrh oživit, jak na to? Že by se jeho kandidatury ujali aspoň zelení, když měli s jeho kandidaturou na post ministra zahraničí šťastnou ruku? Po všech těch nechutnostech a amorálnostech, lžích a zatloukání je v naší „vysoké“ politice člověk, u něhož by byla záruka čestnosti, neúplatnosti, dobrých mravů, jemuž by se dalo věřit a jehož by moc už dozajista nezkazila. Mgr. L. Uhlířová, Praha
Buď jak buď, blížíme se k civilizovanému světu
Ad LN 3. 12.: Putin má ústavní většinu. USA žádají volby prověřit
Přeme se o to, zda má být prezidentem profesor Klaus, namočený až po krk v tom nejlepším i třeba méně povedeném slova smyslu v naší nedávné minulosti, nebo jiný, americký profesor ekonomie, který, sic moudrý a vzdělaný muž, naší minulostí neposkvrněn zas natolik, že nevíme, co od něho čekat. Správně křičíme při lyžařských mezipřistáních na premiéra a nedarujeme jen tak ďábelsky rychlou legalizaci milenky šéfu největší opoziční partaje.
Děláme svinstva, krademe, podvádíme, necháváme se uplácet, kydáme po sobě, ale buď jak buď (a jakoby tomu všemu navzdory), blížíme se k civilizovanému světu. Ne že by tam svinstva nebyla, ale je jich podstatně méně.
Tak, jako si dovedu v našich luzích a hájích představit téměř všechno, nedovedu si představit, že by českému národu mohl tolik let po revoluci neomezeně vládnout kovaný estébák metodami kovaných estébáků. Při všech pochybnostech o regulérnosti voleb je nutno uznat, že si Putina zvolili Rusové sami, a dobrovolně mu volebním výsledkem odevzdali carské pravomoci. A že se do parlamentu pravděpodobně nedostane žádná ze stran se standardním liberálním programem, nemůže být důsledkem jen a jen toho, jak pevně Putin drží uzdu, volební reformy, o perzekucí, zneužívání médií atd. Svědčí to o dlouholeté morální devastaci ruské společnosti, o absenci základních hodnot, na kterých stojí civilizovaná část světa.
Buďme rádi, že vítězný říjen byl v listopadu 1917 a vítězný únor až v únoru 1948.
A tak dnes těm našim odpouštím mezipřistání, milenky, aroganci či neostrý pohled ze zámoří. Mohu si to dovolit, protože nejsem novinář. A je to jen pro dnešek. Prostě jsem rád, že se jich alespoň nemusím bát.
Jan Štětina, Desná, jezevec.stetina@seznam.cz
Diktaturu posuzujme z hlediska obětí
Ad LN 3. 12.: Křesťan=dobrý člověk?
K dopisu jen pár poznámek: 1. Výrazně ateistický režim Mao Ce-tunga povraždil (střízlivým odhadem) 30 milionů lidí. 2. Výrazně ateistický Stalinův režim povraždil (mimo oběti, padlé ve II. světové válce) střízlivým odhadem 20 milionů lidí. 3. Každou diktaturu je dobré posuzovat z hlediska obětí. V nacistických koncentrácích umírali především Židé, tedy lidé, jimž lze stěží upřít hlubokou víru. Hned na druhém místě byli katolíci. Mezi nimi by opravdu stál za zmínku polský kněz a pedagog Korczak, jenž šel s dětmi, jež vychovával, na smrt, a byl později Janem Pavlem II. svatořečen. 4. Když už jsem se zmínil o Číně, dle známé poučky mistra Suna (autora knihy Umění válečné), jež zní „Poznej svého nepřítele“, jsem si svého času dovolil přečíst i paměti jednoho z nejproslulejších esesáků, Otto Skorzenyho. Není to nezajímavá četba. O náboženství tam je jedna jediná zmínka, zato dost podstatná: SS nejenže byli ateisté, ale měli přímo zakázáno věřit v Boha. Tedy opět: ateisté (SS) byli katy, věřící (Židé i katolíci) oběťmi.
Takže zbývá jen to Gott mit uns na opascích vojáků wehrmachtu -a v tomto kontextu mi už onen nápis připadá spíše jako jakési „šidítko“, aby se obyčejným Němcům nezdálo, že se Německo tak rychle samo odseklo od svých (luteránských) kořenů.
A to prohlášení o „církvi, žehnající zbraně“ mi, nemohu si pomoci, připadá opravdu jako vystřižené z „angažovaného tisku“ 50. let.
Jakub Florian, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
