Ad LN 3. 3.: Co nestojí za ohledy; Generál malého českého stáda V. K.
Jen co prezident republiky odcestoval, aby vystoupil s projevem na Mezinárodní konferenci o klimatických změnách v New Yorku, objevily se v LN „hodnotné“ komentáře na téma nedostatečné prezidentovy mezinárodní dimenze.
Pan Radovan Holub (autor článku Generál malého českého stáda V. K.) sděluje, že prezident nerad zařazuje věci do mezinárodních souvislostí, a prý rád mluví o národním sebeurčení (kdy tato slova někdo od V. Klause naposledy slyšel?). Náš domácí píseček je podle něj pro V. Klause prý ten nejlepší ze všech. Pan Martin Zvěřina (Co nestojí za ohledy) pak překvapivě kroutí hlavou nad tím, že na kritiku „znovuzvolený prezident odpovídá - stojím si za svým a nehodlám brát ohledy na to, co oponentům vadí“. Z prezidenta se podle něj stává někdo, kdo „nedělá ústupky dobrovolně“. A to by pak mohlo být vnímáno prý i jako „nedostatek velkorysosti“.
Na téma globálních klimatických změn vydal V. Klaus vloni knihu, která již byla přeložena do němčiny a brzy bude uvedena její anglická verze. Své postoje má podloženy studiemi vědců z celého světa a jen za poslední půlrok poskytl i na toto téma sedm rozhovorů renomovaným německým deníkům či agenturám. Ten, kdo má argumenty, jakési „dobrovolné ústupky“ obvykle nedělá. A nikoliv „velkorysé“, ale zcela samozřejmé by naopak bylo, kdyby se ti, kteří se k této činnosti V. Klause vyjadřují, s jeho argumenty alespoň seznámili.
Michal Petřík, poradce prezidenta republiky
Tachecí versus Bobošíková?
Ad LN 21. 3.: Podobné, a přece tolik jiné
Redaktor LN Ondřej Aust nedávno porovnal dvě ženy - Barboru Tachecí a Janu Bobošíkovou. U Jany Bobošíkové na rozdíl od Barbory Tachecí prý bylo těžké spatřit snahu o dobrou věc. Ale nesdělil nám, co považuje za dobrou věc.
Řadu let jsem pracovala jako dramaturgyně Sedmičky, kterou Jana Bobošíková moderovala. Ve studiu se pokaždé sešly minimálně čtyři „dobré věci“. To, co bylo dobré pro jednoho hosta, nebylo dobré pro druhého. A kdyby to bylo dobré pro oba hosty, zase by to nebylo dobré pro moderátora. A „dobrá věc“ pro dramaturga byla pouze sledovanost pořadu.
To mělo často své nedobré důsledky. Atak se stalo, že si Janu Bobošíkovou „podal“ policejní vyšetřovatel. Vyhrožoval jí zákazem práce a dvěma lety vězení. Odvysílaly jsme totiž sérii diskusí o sudetoněmeckém landsmanšaftu, který si brousil a brousí zuby na majetky v řádu desítek miliard korun. A nevynechaly jsme ani jeho přisluhovače z řad českých politických a církevních elit. Potrefení se ozvali a podali trestní oznámení. Nebyla to pro ně „dobrá věc“. Já si byla svou „dobrou věcí“ jistá - podařilo se nám dloubnout do vosího hnízda a vylákat ten hmyz na denní světlo. Lidi to bavilo a dívali se. Byl to důkaz, že pečlivé hledání informací k něčemu bylo. I ty konflikty s Janou způsobované podle mého názoru až přehnanou péčí o několikanásobné potvrzení i sebemenšího sdělení, které byť pouze formou otázky směřovalo do éteru.
Musím uznat, že pro Janu to už tak „dobrá věc“ nebyla. Kromě vyšetřovatele čelila také telefonátům hrozícím únosem či smrtí dětí. Poškodili jí auto či domovní dveře. Přesvědčit ji, aby to nechala plavat, bylo složité. Podle ní totiž není dobré, aby svévole zůstala beztrestná. Nakonec se mi to podařilo a jsem ráda. Oběť těchto nátlaků se u nás, žádá-li spravedlnost, totiž domůže maximálně pověsti magora, a to v „bohulibé“ součinnosti orgánů činných v trestním řízení a médií. A pak může skončit i v péči psychiatrů, což pro ni opravdu dobré není.
Věra Dušková, Praha
Druhá strana mince
Ad LN 25. 2.: Burger si věřil, Hansard ne
Ve vašem deníku byla v den smutného výročí bolševického převratu v rubrice Kultura otištěna fotografie Adolfa Burgera a zveřejněny informace o jeho cestě do USA.
Narodil jsem se v roce 1910. Jsem jeden z mála, který vám ještě může sdělit o tomto člověku i jiné informace. Tento soudruh se po návratu z nacistického koncentračního tábora stal zuřivým komunistou, který se po převratu v roce 1948 stal ředitelem tehdy vzniklých Středočeských tiskáren a byl vůdčí osobou při znárodňování soukromých tiskáren v Praze a ve středních Čechách. Toto vím z vlastní zkušenosti, neboť i mému otci byla jím ukradena-znárodněna tiskárna ve Slaném, kde tehdy bylo zaměstnáno přes třicet pracovníků. Následky tohoto i osudy příslušníků rodiny si jistě dovedete představit.
Ladislav Kočka, Slaný
Vyjádření ČNB
Ad LN 5. 3.: ČNB bude cílit směnný kurz místo inflace
LN uvedly, že podle vyjádření guvernéra Tůmy bude ČNB cílit směnný kurz koruny místo inflace. Guvernér Tůma nic takového neuvedl ani nenaznačil a ČNB se k ničemu takovému nechystá. Část textu uvedeného v článku ve znění: „Prudké posilování české měny v posledních měsících může v nejbližší době přimět Českou národní banku (ČNB) opustit politiku cílování inflace a zaměřit se prostřednictvím změn úrokových sazeb na stabilizaci směnného kurzu koruny. Připustil to včera guvernér ČNB Zdeněk Tůma,“ je čirou spekulací LN a samotný titulek článku je nepravdivý a naprosto zavádějící.
Pavlína Bolfová, ředitelka samostatného odboru komunikace ČNB
