Ad LN 26. 4.: Nové místo pro blob: Vyšehrad
Konečně má blob-knihovna své správné místo! V sousedství „lidojemu“, možná dokonce za ním, aby na něj z Hradu nebylo příliš vidět. Najednou už nevadí, že soutěž nevyhověla našim předpisům, že údajně nebyla regulérní, že na knihovnu nejsou vlastně peníze... Prostě stavba se vezme a přenese jinam, jako by to byla krabice od bot. Naši radní nevědí, že stavba se projektuje na určité místo? Tím spíš tak významná stavba jako Národní knihovna. A že Kaplického blob je vysloveně solitér, který potřebuje kolem sebe trochu vzduchu?
Nelze ho přenést z prostředí parku na Letné do nezdařilé kompaktní zástavby na Pankráci. A tak jen čekám, kdy se objeví v novinách zmínka, že vlastně Letná je nejvhodnější pro hotel, superprodejnu, lyžařský můstek apod. Pak se stane i tramvajová smyčka nicotnou překážkou, jakou z hlediska budování města skutečně je. Nebo že by se radní přece jen obávali pohledu na pana prezidenta, čerstvě ozdobeného zelenou perlou, připoutaného k bagru?
Ing. arch. Hana Pešková, Praha
Matení pojmů
Ad LN 26. 4. - Orientace: Rozhádaní strážci tradic
Spory v obci legionářské podle mého soudu vznikají pouze formálním matením pojmů. Všichni legionáři jsou zároveň veteráni, na druhé straně ne všichni veteráni jsou legionáři. Jsem synem ruského legionáře z 1. světové války, možná že z toho důvodu je můj pohled poněkud zkreslený, ale pro mě byl vždycky pojem legionář spojen s příslušníkem vojska, které mělo lví podíl na vzniku ČSR. I z toho pohledu je možno příslušníky našeho zahraničního odboje z 2. světové války pokládat za legionáře, poněvadž měli velký podíl na obnově ČSR, současní veteráni z našich zahraničních misí (i při vší úctě k nim) tomuto kritériu neodpovídají a těžko je tedy lze nazývat legionáři.
Milan Bednář, Plzeň
Klausovo antidementi
Ad LN 25. 4.: Noviny o mně nepíší, rozčiluje se Fico
Slovenský premiér není jediným postkomunistickým státníkem, který se ozývá s názorem, že média by měla povinně referovat o politicích způsobem, kterým se kdysi psalo o straně, vládě a generálním tajemníkovi. V Palatově Slovenském diáři chybí zmínka, že totéž udělal před pár dny i Václav Klaus, když se rubriku Co Klaus neřekl na svém webu rozhodl pojmout jako Co Klaus udělal, ale média si nevšimla ani nevyfotografovala a postěžovat si: „V žádném z hlavních českých deníků (MfD, Právo, LN, HN) nebylo v jejich pondělním vydání ani jedno jediné slovo o tom, že se tato návštěva uskutečnila. Nebyla ani jedna jediná fotografie. Byl to protest novinářů? Nebo výraz opodstatněného nezájmu? Nebo snad opomenutí? Já nevím, ale zvláštní to je.“ Neradi si to přiznáváme, ale papalášům v naší části světa se po ovládání médií stýská všem úplně stejně. Ideologické rozdíly, které jinak před veřejností zdůrazňují, jsou tváří v tvář společnému nepříteli politiků zapomenuty.
Klaus ovšem Fica předčí svou vynalézavostí v tvorbě slov, kde se mu podařilo kouzlo nechtěného. Svou stížnost nazval „antidementi“, tedy svým významem opak zprávy uvádějící na pravou míru něco nepravdivého. Dvojí negace se ovšem v běžné logice vyruší. Že by tím chtěl prezident naznačit, že jeho dementi se vztahují výhradně na pravdivé zprávy? I to je ostatně způsob, jakým někteří politici s médii pracují.
Jiří Zlatuška, senátor, člen Klubu otevřené demokracie
Proč to nenapsal do amerických novin?
Ad LN 24. 4.: Kdy a kde je třeba demonstrovat
O co vlastně šlo panu prezidentovi, když tohle napsal? Abychom věděli, co napsal o Stalinovi a komunistech jeden americký profesor? Nebo hlavně o to, aby plivl na Rumla, Bursíka, Mejstříka a další, protože proti tomu profesorovi neprotestují před univerzitou v New Yorku a protestují proti komunistům jen doma? Nebo jde panu prezidentovi jen o příležitost udělat si bene u našich komunistů?
Když už se V. K. podařilo odhalit renomovaného amerického historika, proč neposlal svůj nesouhlas rovnou jemu nebo do amerických novin? Jemu však zřejmě jde jen o ono plivnutí.
Jaroslav Staněk, Kladno
Zlo se chechtá do očí
Ad LN 25. 4.: Zbytečný povyk. říká primátor Bém
Pracuji jako redaktorka a nejsem placená městem. Přesto jsem se včera, 24. 4., šla připojit na Mariánské náměstí k demonstrujícím hercům žádajícím odvolání radního Richtera.
Nad námi se vznášela vzducholoď s nápisem, který kontrastoval s přáním demonstrujících herců do té míry, že bylo jasné: jeho majitelem je někdo z příznivců Richterova posledního řešení. Vzducholoď kupodivu neplula tiše, vrčela, a to tak hlasitě, že přehlušovala projev ředitelů divadel. Maně jsem si vzpomněla na pohřeb Jana Patočky, přehlušovaný estébáckým vrčením motorek z jízdárny na Markétě. Ta podobnost se mi zdála být výmluvná. Při projevu Jiřího Suchého, který neobyčejně slušně a zdvořile uváděl na pravou míru nepravdy, jež v ranním vysílání ČT uvedl Richter, se za mými zády ozval hulvátský povyk jakéhosi anonymního mladíka: „Dědku, jdi do důchodu.“ Patřil evidentně ke klace najaté Richterovými příznivci (Kratochvíl a spol.). Bylo jasné, že opět „sprostota se sápe na slušnost, umění je pořád služkou mocných, hloupost zpupně chytrým poroučí a zlo se dobru chechtá do očí“.
Naďa Dvorská, nada-d@seznam.cz
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
